Některé nápady přicházejí jenom na určitých místech v určitý čas...
… a moje místo je bar Repete devět hodin večer.
Na Twitteru jsem se už podřekl a něco málo naznačil o podivuhodných okolnostech, které mě donutily zase něco dělat a na malou chvíli hořet a začít psát, okamžitě, kompulzivně, ještě s horkou hlavou, neodkládat, nevychládat a předběhnout otázky a pochybnosti. Na začátku jsem měl v hlavě jenom název „Bad Joke Incorporated“ a nutkání napsat něco, co se bude odehrávat během přijímacího pohovoru. Věci na sebe nenechaly dlouho čekat. Při cestě na nádraží jsem na ty skromné kosti se začal nabalovat nápady, prostředí, děj, kontext, vyznění, nějaké širší myšlenky. Ve vlaku jsem si pak sedl, vytáhl notebook a začal psát:
Nad mrakodrapem Carus Ferocia kroužil Mechanický Drak, děsivá kreatura, která mohla celé město v jediném okamžiku sežehnout na prach, ale všichni se tvářili jako by se nic nedělo, jako kdyby se První Nanomechanická Revoluce nikdy nestala a nezplodila několik takovýhle zrůd.
Mířil jsem přímo tam, do jeho stínu. V mrakodrapu Carus Ferocia jsem měl pohovor u společnosti Bad Joke Incorporated, na pozici, která se okrajově týkala Mechanického Draka a jeho stínu a to mě děsilo…
Tohle rozhodně nebylo v plánu. Mechanický drak? První Nanomechanická Revoluce? Carus Ferocia? Prostě jsem začal psát a jenom sledoval, kam mě prsty mechanicky tančící po klávesnici zanesou. Výsledkem je lehké sci-fi o psychopatických androidech, které se odehrává během pracovního pohovoru, zapadá do šílené reality Arytmie a okrajově zmiňuje širokou paletu témat jako informační závislost, spor Chomsky vs. Norvig, problémy vědomí atd. atd. Zkrátka další věc postavená na tangentách podobně jako Horečka.
Pokud teď hledáte odkaz na povídku, musím vás zklamat. Rozhodl jsem se totiž, že Bad Joke Incorporated přihlásím do jedné literární soutěže a v pravidlech stojí, že příspěvek nemá být už publikovaný. Nevím, jestli se počítá publikace na webu kalibru k47čky, který má návštěvnost nula-nula-nic, ale nechci to riskovat. Povídku tady zveřejním na konci května, až soutěž s velkou slávou prohraju.
A to mě přivádí k dalšímu bodu dnešního programu, který se taky týká inspirace omezené jak časově tak i prostorově a zároveň je určený pro soutěž: Když jsem se hledal aktuální literární soutěže, našel jsem dvě, které končí ve stejnou dobu. Jedna z nich je čistě sci-fi a do ní pošlu Bad Joke Incorporated. Druhá je tematicky čisté fantasy a tomuhle žánru se nevěnuji. Řekl jsem, že by byla škoda se o něco nepokusit, aspoň o nějakou žánrovou sabotáž, ale nenapadalo mě nic, o čem bych mohl psát. Ale pak jsem v pátek v devět večer seděl v baru Repete, upíjel Gimlet, z reproduktorů hrála speciální hudba a najednou to dávalo smysl, najednou mě infikovala inspirace a v hlavě mi začal krystalizovat nápad na fantasy podpásovku, která splní žánrové zadání jen tak mimochodem, ale můžu se v ní věnovat Vlastním Věcem.
No a tuhle věc taky nezveřejním do doby než budu ze soutěže vypovězen a vyhnán pomazaný dehtem a peřím.