Také nejsem zapálená do "vánočních tradic", možná už kvůli tomu, že Vánoce, jak se slaví dnes a jak se slavili dříve, jsou něco jiného. Od listopadu odmítám chodit po obchoďácích, protože všude lítají lidé s rozšířenými zornicemi, čekajíc na to, co uchopim do rukou, aby mi to pak mohli vytrhnout s tím, že to nutně potřebují koupit svému bůhví komu... Jsem s tebou pro zrušení Vánoc - Vánoc, které na nás ze všech stran řvou, jak všecko musí být prima, bez stresu a s kupou dárků. Ráda bych někdy přišla ke kamarádovi/ce a dala mu/jí dárek třebas v červenci s tím, že na mě nebude koukat jak tydýt a nebude se hloupě ptát: "Co to má znamenat? Já přeci nic neslavím!" Čím jsem starší, tím víc mi to přijde jako šaškarná pod docela dobře strojenou maskou - a nejsem jediná kdo na to všechno "vánoční" letos rezignoval... Otec si místo slavnostní vánočkové snídaně osmahl topinku, namatlal si na ní česnekovou pomazánku a zapil to pivem... Tak mi z toho plyne jediné - Vánoce jsou pro malé děti a já už asi vyrostla :-/

"Sparťanským" odříznutím těch konců - těch, co nás zdržují - se zabývá asi každý z nás, nemyslíš Karle? Anebo nad tím přemýšlí jen ti silní? Ale vědí oni, že jsou silní, nebo si to jen myslí a naopak jsou těmi, kteří by měli být odříznuti? A je z toho krásnej kolotoč.

Vánoční shony lidí kolem mě na mě působí uklidňujícím dojmem. Je krásný si v obchodním středisku sednout do otevřené restaurace/baru a kochat se u sklenky kvalitního českého vína nad lidmi, co na poslední chvíli dohánějí resty, které jim předepsali rodiny/tradice/mediální okolí. Není náhodou fajn si vychutnat dovolenou (bohužel [:-)] pracuji a podařilo se mi tak poznat pocit "dovolená") dobrými požitky a prožít své svátky podle svýho a ne se jen za něčím honit? Jsem workoholik, to ano, ale celý rok v kuse pracovat nedokážu. Dokážeš si ještě představit tu extázi, kdy ti v té restauraci donesou k vínu navíc francouzský sýr?

Ano, asi je to hlavně o tom, že už nejsme ve věku, kdy je cokoliv bezstarostné a pohodové. Je to tak. Vánoce totiž alespoň pro mě jsou spojeny s krásnými vzpomínkami na to jak jsem se těšil na Ježíška, nechápal jsem, kudy se dostal ke stromečku, když jsme s bráchou všude zamkli a klíče měli u sebe. Navíc u nás pokaždé Ježíšek zazvonil u dveří, když jsme byli všichni u stolu u štědrovečerní večeře a táta mu šel otevřít, pokaždé si s ním chvíli povídal (prý) a pak přišel a šli jsme ke stromečku. Byla to opravdová magie... Bohužel, časem mi došlo, že má táta náhradní klíč a že je se sousedem domluvený na určitou hodinu, že u nás zazvoní a pak šel dát dárky pod stromeček... Více než Vánoce jako takové mi vadí ta komerce všude kolem a nejvíce ze všeho snad Santa, to že se ustupuje od staročeských tradic. Vánoční shony mě až tak neberou, trochu mi vadí, že jsou více plné ulice než normálně, ale to je jenom drobnost. Vloni jsem šel nakupovat až 24. dopoledne, kdy bylo všude prázdno, já bez problému nakoupil pár dorbností, jen aby se neřeklo a to v klidu bez shonu a stresu. Jaký si to člověk udělá, takový to má... Ale Vánoce jako takové bych nechtěl zrušit, naopak chtěl bych znovu a znovu prožívat Vánoce jako jsem je prožíval před deseti a více lety...

Mirku, musim s tebou souhlasit, že se Santa velmi prudce vrhá do Česka, ale neřek bych, že zaujímá místo ježíška. Spíš je to postava, která hraje nějakou neurčitou roli i v našich Vánocích a velký podíl na tom má "nevyzobrazení" samotnýho ježucha, dítě ho nemůže nakreslit, jelikož neví, jak vypadá apod..