K handicapu - zvyknes si. Nic s tim neudelas, takze nema smysl se s tim trapit.
Anonymous(2019-11-15 08:57)
JJ, poprvý jsem si hnul zádama někdy po třicítce, pokládal jsem v metru čtyřicetikilovej pytel cementu a jak blbec jsem šel do zkrutu místo abych klesal rovně a jen nohama. Když jsem pak zjistil, že se nemůžu narovnat a musel požádat okolostojící aby mi podali mošnu co stála metr vedle mě, dost mě to vystrašilo, jel jsem rovnou do Vinohradský nemocnice, kde mě doktor zprcal že jsem si ještě ani nezkusil vzít ibuprofen a už mu lezu do ordinace. Na neurologii mě pak rozesmála fronta lidí co na tom byli úplně stejně jak já, víkendoví chataři (byla neděle) co neumí pracovat, doktorka vylezla, rozhlédla se, a okamžitě nahlas viděla a ukazovala "záda, záda, záda", pak si všimla jednoho ukrajince co vypadal hůř a vzala ho před náma rutinníma případama.
Trvalo to dva měsíce než se to spravilo.
Pak se mi to začalo občas stávat, jeden blbej pohyb a několik dní bolesti. Pomohlo cvičit, a hlavně jsem si po čase všiml, že se mi to typicky stává v zimě když spím nedostatečně přikrytej, nějak to v obratlech prochladne a pak se to stane při jednom blbým pohybu, třeba i nevinným. To je asi moje hlavní rada, dávat bacha na prochladnutí v noci.
A jinak, face it: https://www.youtube.com/watch?v=WzEhoyXpqzQ