k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS

Únava & krvácející uši

23. 2. 2006 — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Únava je hrozná mrcha. Ale na druhou stranu může být i docela milá a veselá. Una­vený člověk se stává gro­tesk­ním hercem i di­vá­kem zá­ro­veň. Una­veně mžiká očima, klimbá, padá mu hlava, potácí se, kolísá na hra­nici spánku, myslí mu to velice pomalu, jeho pohyby jsou těž­ko­pádné a zpo­ma­lené, mnoho ba­nál­ních věcí mu přijde zcela ko­mic­kých.

Všechny tyhle tragi­ko­mické stavy znám. Každá od­po­věď v těch dnech začíná frází: „Kup mi dvě kafe a řeknu ti to.“

V těch chví­lích si před­sta­buji jak přijdu domů a tam na mě čeká mě­koučká postel a spánek. Ale je to jen sen, pra­chsprostá iluze. Ve sku­teč­nosti na mě čeká práce, dlouhá a únavná práce (třeba na gra­fice našeho ma­tu­rit­ního ča­so­pisu. A co dělat, když je člověk unaven, má kde od­po­čí­vat, chce, ale prostě nemůže?

Pak másle­dují nátla­kové metody jak tělo přimět k ak­ti­vitě a jakés-takés po­sluš­nosti. Ma­xi­málně mě dokáže ak­ce­le­ro­vat kom­bi­nace Fu­tu­rama + Ma­chi­nae Supre­macy, ale pak se spíš svíjím eu­fo­ricko-de­pre­sivní křeči, pláču ne­kli­dem, mám chuť vy­běh­nout ven, ne­za­sta­vit se a pod­nik­nout cosi vel­kého.

A práce to roz­hodně není.

Pak tedy na­stu­puje fy­zická ak­ti­vita a cvi­čení v kom­bi­naci s velmi hla­si­tou hudbou. Ide­álně již zmí­něné Ma­chi­nae Supre­macy tak na 120 de­ci­belů. Člo­věka to na­kopne a pře­koná odpor únavy, pod­nikne cestu do pekla a zpět a šrou­buje jako stroj. Ale po třech ho­di­nách v tomhle pro­středí mě začne bolet hlava jako střep a za­čí­nají pomalu kr­vá­cet uši.

Pak je lepší jít spát. Ale otáz­kou zů­stává jestli budu scho­pen usnout, zdali ne­při­jde vrchol hy­perak­tivní (ne­klidné) si­nu­so­idy.

Dobrou noc

Kaja47 (sa­mozvaný grafik)


* 18. – 19. února 2006

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz