Three quarks for Muster Mark 2

(Buddy, I hate you…)

„Čéče ty tvoje stránky… Nemáš chlape nějakej problém?“ zeptal se mě člověk, kterýho jsem nikdy neviděl.

„Samozřejmě, že mám prob, stejnej jako ty. Ten největší a jedinej,“ neodpověděl jsem, ale moh' jsem. Pravděpodobnost tady byla.

Ten člověk mi vrazil kudlu do břicha a podlomil víru a chuť to táhnout dál. Přesto jsem si řek', že to tak nenechám a zase se do toho opřu. Nic mě nedokáže zastavit…

Nakonec ta kudla v žebrech, rána kolenem do žaludku byl impulz: pracuj víc, šroubuj jako motor, sedři se, nic jinýho ti nezbejvá. Ale ve skutečnosti to je jediný co chci a můžu chtít: určit si svůj osud.

Pokusy o generální restart nálady se nepovedly a tak se potácím někde na hraně mizerného zoufalství. Absurdita je všudypřítomná, ale nejsem schopen se soustředit a vymyslet nějaký abs fragment 669. Potřebuju si vyčistit hlavu nitrákem nebo na kole. Pak snad…

█████ (zoufalý/nezoufalý)

5.7.2006