povídky foto kultura ostatní stripy
facebook twitter
ASCII blog doomsday party

k47.cz

5. 9. 2004

Prázdninová apatie & Mechanické vosy končícího léta

       

Zde odvanul podzim v cárech; tam přicházely zimy se sněhem, který se vytrácel v jarních květech, snášejících se na letní pole.

Ray Bradbury, Toynbeeho konvektor


Končí prázdniny plné skvělých plánů, které se nikdy neuskutečnily a netrpělivě očekávaných nadějných zítřků, které se ukázaly naprosto stejně bezútěšné jako jakýkoli včerejší soumrak nebo loňské svítání.

Já zkrátka nejsem prázdninový člověk. Sice mám dva volné měsíce rád a očekávám je s hlavou plnou nápadů jako útěchu, ale s jejich příchodem se mi do hlavy vkrade apatie. Není to nuda. Málokdy se nudím. Je to spíš jakýsi druh nechuti se bavit.

Čas bez povinností plyne a já se stejně jako loni pozoruji míjející dny, kdy se jeden jen málo liší od druhého. Dny jsou prázdné, noci pusté, rána bezútěšná a večery neutěšené.

Samozřejmě jsem psal povídky a poezii, ale ne tak moc, jak jsem si původně plánoval. Ano, to je ono. Nic se neukázalo být takové, jak jsem si to plánoval.

Na úplný konec prázdnin jsem začal malovat kresby mechanického hmyzu, květin a postav. Zklamané iluze.


Čekal jsem v setmělé místnosti a zadržoval dech, zatímco ta tichá, malá, vzdálená okna drobných domečků jedno po druhém zhasínala.

Ray Bradbury, Poslední cirkus


publikováno 5. 9. 2004

příbuzné články:
Tečka za smajlíkem
Funguje to líp než namazanej stroj...
Kdysi dávno v Mexiku
Taková podivná živo-mrtvá kočka
Amortizační opatření

sem odkazují:
#86