povídky foto kultura ostatní stripy
facebook twitter
ASCII blog doomsday party

k47.cz

11. 2. 2008

Nepřestávejte nenávidět 2

       

Člověk se časem nechá ukolébat a poleví v ostražitosti i ve svém přesvědčení. I mě se to stalo. Po neklidných obdobích jsem spadl do pasti nečinnosti a hibernace, do období, kdy se nic nedělo. Ale stačil jenom malý pád, aby mi připomněl čemu jsem věřil. A někdy potom, když jsem trochu nasraně kráčel nahoru posluchárnou K1 a věděl jsem, že je to jenom můj problém, za který si můžu sám, mi v mysli vytanula ta slova : nepřestávejte nenávidět a musel jsem se trochu sarkasticky smát.

Dokud dejcháte, nepřestávejte nenávidět!

Samozřejmě nejde o nenávist, ale o přesvědčení a víru v něco. Nepolevovat v důvěře v to přesvědčení, nelitovat, nebát se ho hlásat a věřit mu. Mám jedno heslo, které se snažím dodržovat, kdy to jenom jde. To heslo zní: rozhodnout se a nikdy nelitovat. Jednou jsem něco udělal a nějak jsem se rozhodl, tak si za tím budu stát a nebudu se za to nikomu omlouvat. Někdy se to hodí, někdy ne. Sám nejsem nijak striktní kazatel.

Tak třeba nikdy jsem nestáhl jediný článek, ačkoli se stal nějakým způsobem nevhodný nebo nechtěný. Jednou jsem ho napsal a zveřejnil, tak tady na k47čce zůstane. To se týká třeba antiBlogu. Tam vždycky napíšu nějaký text a potom, co ho odešlu, ho nikdy nezměním, nesmažu ani nekoriguji chyby i když jsou to texty, které se zpětně zdají ++horrible. I když být striktní za všech okolností je samozřejmě blbost.

Nenech se otupit! Dokud dejcháme, nic nás nezastaví.

Rozhodně bychom se nikdy neměli nechat uvést do stavu klidu a pohody (což jsou jenom synonyma pro letargii a nečinnost), nenechat se otupit a nepřestat nenávidět dokud dejcháme...

Přesně tahle slova jsem psal v pátém dílu Arytmie, který nese název Na palubě křižníku Mortys Arytmia. Hlásal jsem tam nekonečnou víru v čin a odhodlání něco změnit a psal jsem o té hrůze, kdy člověk procitne z paralytické apatie.

Za všechno samozřejmě může čas. Právě on je v pozadí každé probděné noci a chemických bouří v mozku. Čas nás musí hnát dál a nesmí nám dovolit strnout v posledním stádiu, kdy se zasněně díváme na zapadající slunce a je nám dobře a myslíme, že to tak bude napořád. To je první den období, kdy člověk začíná hnít zevnitř.

Čin, neurotická hyperaktivita, neklid. Nepřestávejte se třást a nadávat, kdykoli se zastavíte. Spěchejte i když to není nutné. I v případě úspěchů nepropadejte spokojenosti. Vždycky se dá jít dál, rychleji, lépe.

Nepřestávej nenávidět. Nenávist je tvým motorem a zároveň nekonečným zdrojem paliva pro ten mechanismus.

Důležité je nezklamat sám sebe...


PS: Tento úvodník se až nepříjemně podobá sugestivním textům z aB

kaja47 (neuroticky hyperaktivní)


26. prosince 2007 - 25. ledna 2008 (online 6.2.08)


publikováno 11. 2. 2008

příbuzné články:
Vytloukání klínu klínem
Nepřestávejte nanávidět
Jaro číslo dvě + muž mnoha řemesel
Tady máte to své zlato!
Nám vládne král, má jméno Heroin...

sem odkazují:
30 nanoseconds to midnight