Víte, jak je někdy těžké vstávat po noci, která byla příliš krátká. Přesto vstanete a celý den předstíráte čilost, abyste zase šli spát až k ránu. Já to dobře znám. Možná ještě těžší než se probudit, je usnout s hlavou plnou nápadů a myšlenek, netrpělivě čekajících na zapsání/zpracování/realizaci. To všechno já dobře znám. Ty večery, kdy s pocitem, že jsem nic nestihl a celý den zabil, vysedávám u stolu před archem zvětší části nepopsaného papíru a snažím se dohnat celý den. Je to k zbláznění. Ale kdo vydrží, na toho čeká další den a další příležitosti.
6.4.2005
příbuzné články:
Volná židle
Generace grafiků
Crashtesty
Černobyl
DEG (zpropadená báseň, část XXII.)
sem odkazují:
#125