Drátem do oka a krumpáčem přes hlavu

Víte, jak je někdy těžké vstá­vat po noci, která byla příliš krátká. Přesto vsta­nete a celý den před­stí­ráte čilost, abyste zase šli spát až k ránu. Já to dobře znám. Možná ještě těžší než se pro­bu­dit, je usnout s hlavou plnou nápadů a myš­le­nek, ne­tr­pě­livě če­ka­jí­cích na za­psání/zpra­co­vání/re­a­li­zaci. To všechno já dobře znám. Ty večery, kdy s po­ci­tem, že jsem nic ne­stihl a celý den zabil, vy­se­dá­vám u stolu před archem zvětší části ne­po­psa­ného papíru a snažím se dohnat celý den. Je to k zbláz­nění. Ale kdo vydrží, na toho čeká další den a další pří­le­ži­tosti.

6.4.2005