Věřte, nevěřte

(16.12.05)

Začal bych prostým konstatováním myšlenky, která nemusí být správná: Evropa je atheistická.

Ano, tak nějak mi to připadá. Intenzita víry je velmi malá a působí jako pustina mezi křesťanskou Amerikou a muslimským východem. V Evropě, když už tu nevznikly, se křesťanství a jeho obdoby po staletí hýčkaly a udávaly takt dějin. Ale pak tato duchovní řeka vyprahla a teď je Evropa pustá. Mladí lidé se k víře neobracejí a málokdo je doopravdy věřící. Snad jen přistěhovalci si svůj „fanatismus“ zachovali a kdo ví, třeba Evropa bude pod nátlakem cizích vlivů za padesát let plně Muslimizována. Ale vraťme se zpátky k výroku, že je ateistická, na rozdíl od Ameriky, kde mi to (po shlédnutí jistého kontroverzního a smělého dokumentu) připadá, že se chystá teokratický způsob vlády.

Víra a Bůh ztratili svůj vliv a na jejich místa byla dosazena reklama, která má stejný nebo větší způsob oslovovat davy. Kostely byly nahrazeny supermarkety. I zvyky lidí se tomu přizpůsobily. Místo, aby v neděli chodili do kostela, zajdou do supermarketu, aby se tam poklonili svému konzumnímu božstvu a odevzdaly desátek ze svých peněženek. Říkám, proč ne, ale zase reklama je tak silné médium, že přiměje kdekoho koupit si věci, které nepotřebuje za peníze, které nemá.

Fuj. Ale problém je mnohem složitější a tohle je jen jeden subjektivní pohled, který může být navíc zkreslený.

Každopádně a to mohu říct naprosto jistě, já jsem absolutně nevěřící, totální atheista. Snažím se odolávat reklamě a snadno nepodléhat cizím názorům, které můžou být zjednodušené a zkreslené, prostě brak/hnus. Mým krédem je udělat si vlastní názor i když je to někdy těžké a člověk sám nedohlédne do všech konců, což by se hodilo.

Co říci závěrem? Kdo hledá, najde. Kdo věří (v něco/cokoli), to má lehčí, než ten, kdo nevěří v nic. Určitá životní filosofie nebo jakás takás cesta se hodí.