k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS

Svobodná kultura, komunity, Wikipedia a ti druzí

3. 9. 2008 — k47 (CC by-nc-sa)

(Válka je mír, svo­boda je ot­roc­tví, ne­vě­do­most je síla, Linux je zlo.)

Mám rád ideu svo­bod­ného soft­waru, kdy se každý může po­dí­let na spo­leč­ném cíli; každý může po­u­ží­vat, upra­vo­vat, vy­lep­šo­vat a dál šířit vý­do­bytky spo­leč­ného úsilí. Ta myš­lenka je při­taž­livá v tom, že kdo si chce jed­no­duše něco vzít a při­vlast­nit, nemůže, musí něco dát ko­mu­nitě, dát všem. Z práce všech mají pro­spěch všichni. Kromě toho, že to zní docela ko­mu­nis­ticky, se tady taky může vy­sky­to­vat syn­drom jež­dění na pra­seti (pra­covní název syn­dromu), kdy ně­kteří lidé můžou být pi­ja­vi­cemi, které po­u­ží­vají cizí práci, ale nic za to ne­dá­vají. Takoví jsou tu také a takový jsem i já, ale i to je podoba svo­body.

I když se tato spo­ji­tost bude zdá po­chyb­nou, tak na po­dobné myš­lence staví i pře­no­sový pro­to­kol bit­Torrent, kdy každý kdo chce brát, musí i dávat a jinak to nejde, pro­tože pak by síť ne­fun­go­vala a z torrentů by se nestal nej­moc­nější ná­stroj dis­tri­buce in­for­mací (prý když v roce 2006 po po­li­cejní razii na tři dny vypadl The Pirate Bay, in­ter­ne­tový provoz v Evropě náhle klesl o 35%). Sa­mo­zřejmě se najde nějaká pi­ja­vice, která si na­staví upload na nulu a nedá ani bit. To se stává a ne­mů­žeme to za­ra­zit, ale kdyby se takhle cho­vali všichni, torrenty by stály. Ale oni jedou a velice rychle. To zna­mená, že lidé při­stou­pili na myš­lenku braní a dávání.

Stejně tak je to se svo­bod­ným soft­warem a obecně „svo­bod­nou kul­tu­rou.“ Najdou se stovky lidí, kteří na­pří­klad vy­ví­její li­nu­xové jádro ve svém volném čase bez nároku na ho­no­rář, je jich sice méně než lidí pla­ce­ných fir­mami, ale pořád tady jsou. Jsou to lidé, kteří dávají svůj čas a pro­dukty svojí práce ko­mu­nitě, tedy kaž­dému, kdo na­táhne ruku nebo klikne na tla­čítko down­load. Jsou tady a díky nim jsme tam, kde teď jsme.

Ale tento svo­bodný pří­stup: všichni můžou vy­u­ží­vat práce ko­mu­nity a můžou sami při­spět, se netýká jenom vývoje soft­ware. Pří­kla­dem je Wi­ki­pe­dia. Nej­větší svě­tová svo­bodná en­cy­klo­pe­die ze které každý může čerpat (ale po­cho­pi­telně musí do­dr­žet svo­bod­nou GNU li­cenci) a každý může při­lo­žit ruku k dílu. A právě tady je dobře vidět, jak tento jinak skvělý systém skřípe.

Pro­blém je právě v pří­lišné svo­bodě, ve stavu kdy všichni můžou něco vy­lep­šo­vat a všichni mohou taky škodit. In­for­mace na Wi­ki­pe­dii jsou příliš na ráně, příliš snadno edi­to­va­telné, příliš málo kon­t­ro­lo­vané a tím pádem ná­chylné k chybám a sa­bo­tá­žím. Wiki si u mno­hých vy­slou­žila po­sta­vení ne­dů­vě­ry­hod­ného zdroje in­for­mací. Jde o to, že vět­šina strá­nek může být dobrá, dobře zpra­co­vaná a roz­sáhlá, ale nějaké pro­cento strá­nek může být špatné, ne­správné nebo do­konce úmy­slně lživé. Můžeme na­mí­tat, že to vlastně jakoby nevadí, že je tady spousty dob­rého a na to zlo někde dole není vidět a tak ná­prava ně­ja­kou chvíli trvá. Ale to je špatný ar­gu­ment, pro­tože ná­hodný ná­vštěv­ník, který se na wiki spo­lehne právě v pří­padě toho zla, o kterém po­cho­pi­telně neví, je v háji. Prostě získal špat­nou in­for­maci a když si jí ne­o­vě­řil z jiného zdroje je vy­ma­lo­váno. A to je pro­blém.

Co s tím? Nic. Nebo možná zavést přís­nější kon­t­rolu od­po­věd­nými edi­tory, ale zase kdo je za­platí, když jde o ne­ziskový pro­jekt. Wiki je přesně taková, jaká je ko­mu­nita, rychle se roz­víjí, není na sto pro­cent spo­leh­livá a někde to skřípe (fa­na­tis­mus členů li­bo­volné zá­jmové sku­piny často pře­kra­čuje únos­nou mez, hlavně, když se jedná o ně­ja­kou mi­no­ritní sku­pinu, jejíž čle­nové mají dojem, že musí do ostat­ních pořád hustit něco o tom jejich světě).

Za­jí­mavý je pro­jekt Knol od Googlu, který je také ve­řej­nou en­cy­klo­pe­dií, ale jed­not­livé články mají na sta­rosti kon­krétní zod­po­vědní lidé, kteří svému oboru ro­zu­mějí, mají o něm co říct a jsou dů­vě­ry­hodní. Trochu mě tedy zne­po­ko­juje fakt, že tito strážci brány budou mít mož­nost u svých článků zob­ra­zo­vat re­klamu, což by mohlo vést k za­brání lá­ka­vých klí­čo­vých slov re­klam­ními zla­to­kopy. Další otázka zní, odkud na­ver­bují stáda ex­pertů, kteří budou mít čas a chuť napsat ty hro­mady článků, aby se roz­sa­hem vy­rov­naly jiným velkým en­cy­klo­pe­diím.

Ale pak mě na­padlo, že i když se tyhle in­for­mace budou zdát jakoby dů­vě­ry­hodné, stejně to budou in­for­mace v něčích rukou a ten někdo bude moci pravdu na ur­či­tých mís­tech lehce při­škr­tit. Kdo mi zaručí, že věc A od pana B je správně? Snad jenom po­tvr­zení z dal­šího zdroje. Ale kdo mi zaručí, že ani zdroj C nelže? Ab­so­lutní jis­tota ne­e­xis­tuje.

Ko­mu­nita je hezká věc, je jako stádo mra­venců, kteří si dělají co chtějí, ale vět­ši­nou ne­dě­lají nic zlého a dalo by se říci, že spo­lu­pra­cují. Ko­mu­nita má moc a schop­nosti rychle, prak­ticky oka­mžitě opra­vo­vat drobné chyby, dělat mi­li­ony malých zlep­šení a to se netýká jenom Wi­ki­pe­die, ale třeba i soft­waru, kdy na­le­zená chyba je v mžiku opra­vena. Na­proti tomu velké „ne­svo­bodné“ spo­leč­nosti mají sílu a fi­nanční pro­středky, aby lépe zvládly velké cíle. Také vět­ši­nou mívají jed­noho vůdce a jeden spo­lečný cíl, což ko­mu­nita nutně mít nemusí.

Roz­tříš­tě­nost ko­mu­nit je další věc, která mě trochu zaráží. Ve světě svo­bod­ného soft­waru je docela nor­mální, že když se někomu nelíbí směr, kterým je daný pro­gram vy­ví­jen, prostě se sebere a udělá si svůj vlastní fork, začne si vy­ví­jet svojí vlastní větev. A taky je právě ta roz­tříš­tě­nost, kdy on věnuje svoje úsilí a vyvíjí sou­časně prak­ticky to­tož­nou věc; když ne­po­ruší li­cenci, tak po­cho­pi­telně může, ale proč plýtvá svoje síly na něco co už tady je, proč ne­in­ves­tuje svoje úsilí (ně­ja­kým ur­či­tým způ­so­bem) do pů­vod­ního pro­jektu? Z tohoto důvodu mi nejde na mozek proč je tady asi mi­li­arda li­nu­xo­vých dis­tri­bucí z nichž po­lo­vina jsou různé ob­skurní de­ri­váty Ubuntu. Přijde mi to jako mrhání sil. Mám ta­ko­vou před­stavu, že by svět svo­bod­ného soft­ware byl ještě krás­nější, kdyby se síly všech, kteří chtějí pomoci, byl ně­ja­kým způ­so­bem zko­or­di­no­ván a sou­stře­dil se na nějaké vy­ty­čené cíle.

Dalším aspek­tem lidí kolem OSS je zvyk všechny kolem sebe pře­svěd­čo­vat, že právě ten jejich ope­rační systém, jejich dis­tri­buce, jejich pra­covní pro­středí, jejich pro­hlí­žeč, jejich pro­gram zcela li­bo­volné ka­te­go­rie je mnohem lepší než cokoli jiného a ten, kdo tento brak po­u­žívá je men­tálně za­o­stalý. Se svo­bo­dou po­u­ží­vání pro­gramů se u ně­kte­rých uži­va­telů pro­je­vil jakýsi klam, že o všem musejí svo­bodně tla­chat a všechny okolo to by­tostně zajímá. Je to mor, který tyto lidi ob­klo­puje aurou fa­na­tismu a po­ša­ha­nosti. Jsou to prostě magoři.

V po­slední době mě na­pří­klad za­sko­čilo, když jsem si četl jak ne­ga­tivní reakce měli tito otravní hla­sa­telé svo­body v dis­kuz­ních fórech na od­star­to­vání svo­bod­ného pře­kladu knihy La­wrence Les­singa Svo­bodná kul­tura. Byla to až za­rá­že­jící ne­ná­vist a in­stantní od­su­zo­vání.


Kaž­do­pádně: hnutí kolem Free soft­waru v sobě nese za­jí­mavé myš­lenky, ale není do­ko­nalé. Do­sáhlo ne­bý­va­lých vý­sledků, ale jeho krása stojí a padá s kva­li­tou ko­mu­nity a myslím, že právě ta ko­mu­nita, když si od­mys­líme plevel a řvoucí po­ma­tené fa­na­tiky, kteří jsou nejvíc vidět, má pevné zá­klady.


Zdro­jem in­spi­race se staly oba díly filmu Steal this film a kniha La­wrence Les­siga Svo­bodná kul­tura.


* 16 – 17.5.2008

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz