k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS

Identita

8. 9. 2003 (aktualizováno 11. 9.) (před 16 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Už jste někdy pře­mýš­leli nad tím kdo jste. Od­po­věď typu vysoký, silný, po­hledný, mod­ro­oký já, ne­stačí. Myslím vaše jméno, ozna­čení, identitu. Kamil Bubla rodné číslo 8606210806, to jste vy! Tohle ozna­čení vám bylo dáno při „uve­dení do pro­vozu“ a nic víc ne­po­tře­bu­jete. Jste jen de­se­ti­místné číslo, dvě slova, ně­ko­lik písmen nebo jen IP ně­ja­kého sys­tému. Vy­berte si sami. Jste jen kom­pars pro životy jiných, stejně jako oni jsou kom­pars pro váš život. Všichni jsme jen ve­d­lejší role ve veliké hře, která nemá hlav­ního hrdinu. To je naše iden­tita, to jsme my. Iden­tita je pod­stata všeho; iden­tita, je­di­neč­nost nás roz­li­šuje od neživé hmoty. Bez iden­tity by jsme byli mrtví, přes­něji řečeno bez iden­tity by jsme ne­e­xis­to­vali. Nebylo by nic. Iden­tita je všechno. Není dů­le­ži­tější než život, ani život není dů­le­ži­tější než iden­tita; jsou na stejné úrovni, pro­lí­nají se. Bez jed­noho není druhé. Dalo by se říct, že iden­tita a život je vlastně jedno a totéž.

Před­stavte si, že by jste byli bez iden­tity. Byli by jste nic, nijak se nejme­nu­jete, bez­tvarý kus hmoty. Nic víc by nebylo. Nic víc taky nebylo a taky potom nebude. Pro kaž­dého je při­pra­veno jedno číslo. Je jenom jeho a bude ho mít jen a jen on. Nikdy ho nebude nosit nikdo jiný; ani před ním ani po něm. Je to před­tu­cha a potom pa­mátka na člo­věka. Vtažen do života z neživé nicoty, jme­no­val se 256012325418, ale byla mu ode­brána iden­tita a teď ho při­po­míná jen jeho číslo vy­te­sané do žuly. Klidně by jsme si mohli říkat čísly, ale myslím, že by si lidé ne­pa­ma­to­vali moc jmen.

„Jak se jme­nu­ješ?“ „256013254419 a jsem syn 256013254418, který byl po­pra­ven re­ži­mem pre­zi­denta 001028564447“.

Ne­možné? Kdo ví?

Proč mys­líte, že se scho­vá­vám pod pře­zdívku Kaja47? Co za tím stojí? To nikdo neví, ale mnozí z vás mě zná jen pod touto pře­zdív­kou a moji pravou to­tož­nost ne­po­znají. To mi vy­ho­vuje a je to tak lepší. Ano­ny­mita není ztráta iden­tity, ale jen její skrytí a to je rozdíl.

Bez iden­tity jsi prach s ní jseš bůh.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz