Hyperaktivita & hyperpasivita

(13.12.05)

Už ses vám to taky někdy stalo, že víte, že něco máte udělat, ale není na to jaksi nálada. Prostě tomu něco chybí. Říkáte si: „Dneska ne. Někdy příště.“

Kdo to nezná? Někdy je to prostá lenost, někdy jindy stav, který jsem nazval hyperpasivita. Prostě není nálada a nikdo mě do ničeho nedonutí. Znám to. A vypozoroval jsem, že se všechno pohybuje ve vlnách. Přijde doba hyperaktivity, která chvíli trvá, ale poté odezní a aktivity, chuti a elánu ubývá a nastává pasivní doba, která má svůj vrchol v hyperpasivitě (často doprovázené depresemi). Pak se to zas zlepší a aktivity přibývá. Abych pravdu řekl, teď se K47čka nachází na vzrůstající části sinusovky, která ještě nedosáhla vrcholu. Taky je otázkou, jak ta vlna bude vysoká, neboli jak moc se rozhoupu, jak moc šlápnu do pedálů, jak moc bude všechno akcelerovat. Ale to je celkem jedno. Tendence je zatím stoupající a to je hlavní.

Řeknete, že si plkám, ale myslím, že to není tak úplně pravda. Když tuhle teorii vztáhnu na K47čku (a potažmo i na sebe, protože počet a razance aktualizací odpovídá mé náladě), tak podle novinek se dají vystopovat tato maxima a minima.

Tak například první výrazný vrchol nastal koncem května 2005, kdy jsem přinesl 5 aktualizací v 5 dnech. Na tohle období, které jsem nazval renesancí, nemohu zapomenout. V té době jsem jel naplno a něco jsem vytvářel klidně do 4 hodin ráno. Paráda.

Pak následoval relativní útlum (červen/červenec).

Ale další hyperaktivní období mělo vrchol v 2. půlce září. To mi zas začala v hlavě tikat časovaná bomba a následovalo plné nasazení a fůra povídek, které vznikaly překotným tempem (to, že byly zveřejněny mnohem později, je vedlejší).

Celý říjen jsem dojížděl jen ze setrvačnosti (a publikoval nepublikované), ale pak se to utlumilo. A celý listopad a začátek prosince byl pasivní.

No a teď se to možná lepší, ale bůh ví kam to dojde.