k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS

Nažerte se grázlové (4. kniha, 22. kapitola, verš 41.)

14. 3. 2010 (před 9 lety) — k47 (♪)
CC by-sa (via)

Rych­lovka z 28.2.2010 na témata: dva tucty, mar­ky­tánka, ne­dělní večer, abe­cední řazení

Tak aby bylo jasno, byla sobota večer a seděl jsem tam já a pak tucty fa­leš­nejch apoš­tolů na­mač­kaný kolem stolu podle abe­ced­ního řazení. Netřeba se zmi­ňo­vat, že nikdo z nás neměl holku, ale na tom ne­zá­le­želo. po­pravdě, ne­zá­le­želo na ničem. Seděli jsme tam a čas plynul s mru­če­ním velryb, které nám te­ro­ri­zo­valo ušní bu­bínky a Tragé­die Jo­se­pha Mer­ricka nám drala duše na cáry. Nebyla to veselá si­tu­ace. Za­tra­cený dva tucty! Tolik nám bylo v prů­měru roků, peč­livě od­tr­há­va­ných z ka­len­dáře den po dni. Někde jsem četl, že lidi mezi osm­nác­tým a pět­a­dva­cá­tým rokem života nej­čas­těji páchají se­be­vraždy. Nevím jaká čísla po­de­pí­rala to tvr­zení, ale z mého po­hledu to byla pravda. Čty­ři­a­dva­cítka byla jako příčnej práh přes sil­nici. Do­stali jste se přes tu za­se­ka­nou magis­trálu a mys­leli si, že s od­by­tím osm­náctky je to už v pohodě. Ale pak přijde těch dlou­hejch bo­les­ti­vejch sedm let, tvárný léta, trans­for­mace člo­věka ze stádia larva do do­spě­lého je­dince, což zna­mená marně se snažit dostát vy­kon­stru­o­va­ným ste­re­o­ty­pům do­spě­losti, vy­zrá­losti a úspěš­nosti. Všechny tyhle věci tady na­jed­nou jsou a už nemáte za zádama mar­ky­tánky ani žádnej zá­so­bo­vací konvoj. Dvacet pět a pak to bude dobrý. Teda kromě střed­ního věku, stáří a smrti. A čás­tečně proto před námi stály dva tucty lahví ginu, vět­ši­nou prázdné a pak nějaký ten tonik. Ale na tom také ne­zá­le­želo. Tajným cílem tý ne­dělní seance bylo vy­pro­du­ko­vat aspoň ná­čr­tek jedný va­lidní teorie života a tak vůbec.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz