povídky foto kultura ostatní stripy
facebook twitter
ASCII blog doomsday party

k47.cz

13. 3. 2013

Chlup navíc

       

(SASPI rychlovka na téma: "Chlup navíc" vyhlášená 8.10.2007 17:59.)


"No to si děláš prdel?"

"Ani trochu. Začala válka a my musíme narukovat."

Období klidu pravděpodobně skončilo a matička Evropa se chystala do války. Nepřítel přitom nebyl nijak zřejmý ani určitý. "Všichni, kdo nejsou s námi, jsou proti nám!" hlásaly plakáty na všech nárožích. Ale kdo to vlastně je? Nikdo nevěděl. Byla rozpoutána neurčitá nenávist proti cizincům. Celá Evropa se semkla, aby všem ukázala, že starému kontinentu ještě nedošel dech.

Byl podzim roku dva tisíce šest, svět byl jiný - změnil se.

"Proč nevezmete i jeho?" ukázala Bezejmenná oběť války jménem W. na svého souseda.

"Jeho nepotřebujme, on je deset-miliontý první a my bereme jenom deset milionů lidí," odpověděla Autorita. "Přesně tolik jich bude potřeba v této válce."

"To nedává smysl!"

"Právě naopak, má to dokonalý smysl!"

Podzimní listí padalo do rozbahněných polí a na těžké armádní náklaďáky, které přivážely stále další a další rekruty do tábora 1101B. Temné nebe s řevem křižovaly bombardéry; ty plně naložené létaly na východ a zpátky se vracely prázdné a lehké.

Začala válka a začal výcvik nových rekrutů, kteří mají v přímém střetu životnost v řádech minut. I W. se do tohoto procesu zapojil: do tréninku na smrt - svojí i cizí. Ale stále mu vrtalo v hlavě proč naverbovali přesně deset milionů lidí, proč ne ani o jednoho člověka navíc.


O devět let a jedenáct měsíců později válka stále trvala, zemřely miliony lidí, ale W. stále žil. Nejhorší okamžiky byly samozřejmě první měsíce války, kdy ještě měl strach a věřil, že má naději na přežití. Pak se v něm cosi zlomilo, víra padla, naděje skončila a teprve pak se z něj stal zabiják.


Týdny ležel v objetí bláta, zakopán kdesi na Kavkaze, ale nevadilo mu to. Pak se zúčastnil útoku, při kterém dostali do kleští celý oddíl nepřátel, postříleli je a W. ani nemrkl, pozabíjel několik nevinných civilistů a ani nehnul brvou.

"Tohle je šílenství!"

"Ne, tohle je válka!" odpovídal W., když někdo nadával na plány zběsilých útoků a plánovaných bojů. "Z tohohle cirkusu nevyjdeš živý, tak si nestěžuj."

Všichni, kteří přežili tak dlouho, se stali chodícími mrtvolami, stroji bez života, s hlavou prázdnou. Život dostal jednoduchou logiku: buď my nebo oni.

W. byl povýšen, dostal vlastní četu a ve vrtulnících neúprosně vyvražďoval všechno živé v cestě.

"Všechno neevropské musí být vyhlazeno, všechno cizí a nečisté musí být zničeno. Zabijte je a spalte jejich domy!"

Linie opustila Evropu a hnala se napříč Asií.


Tým odstřelovačů ležel v poušti a ze vzdáleností větších než jeden kilometr zabíjel nic netušící nepřátele. Kryl postup čety, které velel W. Stal se pověstný, stejně jako jeho zabijáci. Cokoli, co se jim postavilo do cesty nepřežilo. Teď měl za úkol vniknout do města a celé je vystřílet, nebyl čas rozlišovat mezi protivníky a civilisty, když se navíc rozdíly mezi těmito rolemi stíraly.


"Každý, kdo není s námi, je náš nepřítel a měl by být vyhlazen. Toto je absolutní válka, ta naprosto poslední. Když vyhladíme všechny, kteří mají rozdílné názory, zaniknou rozpory a nikdy v budoucnu nevypukne ozbrojený konflikt. Teď máme prostředky a možnost, tak jí využijme."


W. svůj úkol splnil, do posledního detailu.

V této válce se projevil jeden prostý fakt: technologické převaze se nemůže vyrovnat žádná ideologie. A Evropské armády disponovaly technologií o desítky let před zbytkem znepřáteleného světa.

V desátém roce války byli nezastavitelní: dokázali téměř okamžitě zaútočit na kterékoli místo na Zemi, mohli z mapy vymazat kterékoli město, vojáci byli téměř úplně nahrazeni vysoce efektivními roboty. Zůstávalo jen pár lidských vojáků, kteří veleli hordám bezduchých strojů a sami se jim podobali. Jedním z nich byl i W. Roky neustávajících bojů vymýtilo jeho duši.

Po deseti letech války, v den, po kterém měl nastat absolutní a konečný mír, někdo vypálil jednu osamělou ránu. Střela letěla dva kilometry vzduchem a na konci své trajektorie proťala lebku W. Voják s pořadovým číslem deset milionů zahynul.


Proroctví byla jasná a do puntíku se naplnila. Blázniví šamani říkali, že válka potrvá deset a zemře deset milionů lidí ani chlup navíc. A měli pravdu.


Pozn:

Na rychlovku velice volně navazuje povídka Sen


publikováno 13. 3. 2013

příbuzné články:
Stala se hrozná věc
Batysféra z lana utržená
Tanec
Prasklá žárovka
Nažerte se grázlové (4. kniha, 22. kapitola, verš 41.)

sem odkazují:
Ztracená dekáda