k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS

Maďarsko

17. 12. 2003 — Dendrin (♪)

Ma­ďar­sko je re­pub­lika v čele s pre­zi­den­tem. Zá­ko­no­dár­ným or­gá­nem je jed­no­ko­mo­rové Ná­rodní shro­máž­dění, které má 386 členů s funkč­ním ob­do­bím 4 roky. Ofi­ci­ál­ním ja­zy­kem je Ma­ďar­ština, které ale ani ná­ho­dou žádný z okol­ních národů ne­ro­zumí. Ale vy­platí se po­u­ží­vat slov­ník, lidé jsou pak mnohem sdíl­nější. V Buda­pešti nebo na Ba­la­tonu se člověk bez pro­blémů do­mluví ně­mecky, popř. An­g­licky.

Ná­bo­žen­ství je řím­sko­ka­to­lické ( 63 % ), pro­tes­tant­ské ( 25 % ) a ate­isté 11%.

Ma­ďar­sko není příliš bohaté na hory, zato se zde na­chází spousta ter­mál­ních pra­menů. Ty jsou už od dáv­ných dob vy­u­ží­vány k lé­čeb­ným účelům.

Pro Ma­ďar­sko je ty­pické pod­nebí mír­ného kli­ma­tic­kého pásma s kon­ti­nen­tál­ním cha­rak­te­rem. Nejchlad­něj­ším mě­sí­cem je leden (-1°C), nej­tep­leji je v srpnu (21,3°C), prů­měrný roční počet hodin slu­neč­ního svitu činí 1785.

Mnoho his­to­ric­kých pa­má­tek bylo znovu po­sta­veno ve 20. sto­letí. Ty pů­vodní byli totiž zni­čeny v dří­vější či ne­dávné his­to­rii – Turky, za vlády Habsburků, za 2. svě­tové války. Pro bližší po­znání zdejší ar­chi­tek­tury je dů­le­žitý fakt, že Ma­ďar­sko leží na his­to­ric­kém roz­hraní římské, slo­van­ské a is­lám­ské kul­tury. I z tohoto důvodu zde lze nalézt ar­chi­tek­to­nické usku­pení, jež nemají jinde obdoby.

Ka­menné stavby začali na dneš­ním území státu bu­do­vat Římané. Za­cho­valy se zbytky do­ko­na­lých silnic, am­fi­te­átrů, lázní, měst­ských paláců a ven­kov­ských vil, vy­ba­ve­ných skvě­lými fres­kami a mo­zai­kami. Vy­ko­pávky řec­kých měst můžeme vidět např. v buda­pešťské Óbudě, Táci a dále podél Dunaje a v Za­du­nají – tzn. v ně­kdejší římské ko­lo­nii Pa­no­nii.

V prv­ních sta­le­tích našeho le­to­počtu tvořil Dunaj hra­nici Římské říše. Pro­vin­cie Pan­no­nie byla již v této době osíd­lo­vána kolem Ba­la­tonu. Slou­žila k re­kre­aci Římanů. Od té doby až do sou­čas­nosti tráví na Ba­la­tonu svoji do­vo­le­nou tisíce tu­ristů. Ma­ďar­ské moře je nej­vět­ším je­ze­rem ve střední Evropě. Za­u­jímá plochu 598,2 km2, délka je 70 km, šířka 12 km a prů­měrná hloubka činí 3 m, při­čemž nej­hlubší místo jezera se nalézá 11,5 m pod hla­di­nou. Co se týče pláží, se­verní a jižní po­břeží Ba­la­tonu se od sebe pod­statně liší. Na severu pře­chází voda prudce do hloubky a po 30 – 50 me­t­rech se již ne­do­sáhne na dno. Zdejší pláže jsou spíše vhodné pro dobré plavce. Na jižním břehu se voda volně sva­žuje do hloubky, na vět­šině míst se můžeme brouz­dat vodou třeba i do vzdá­le­nosti 500 metrů od břehu bez pla­vání. Zpra­vi­dla proto si volí jižní břeh rodiny s malými dětmi. Vý­chodní cíp Ba­la­tonu je rájem pro mi­lov­níky slu­nečné lázně. Pláže jsou zde zality slun­cem od brz­kého rána do pozd­ního od­po­ledne. Cyk­lis­tické stezky nejsou vy­bu­do­vané kolem celého jezera, ale i tak je jejich cel­ková délka je téměř 200 km a každým rokem se při­dá­vají nové a nové úseky.

Další ze za­jí­ma­vostí se na­chá­zejí v hlav­ním městě Ma­ďar­ska – Buda­pešti. Na­pří­klad budova par­la­mentu po­sta­vená v no­vo­go­tic­kém slohu, která je dlouhá 265 m a v nej­šir­ším místě měří 123 m a její kopule je vysoká 96 m. V Buda­pešti je také Ře­tě­zový most, který je dlouhý 375 m a Mar­gi­tin most sto­jící na 7 pi­lí­řích a dlouhý 607 m. Ve městě jsou ještě jiné, ale už méně známé mosty přes Dunaj. Dále se zde na­chází mnoho muzeí: např. li­te­rární a muzeum známek.

Z hle­diska ces­tov­ního ruchu můžeme Ma­ďar­sko roz­dě­lit na 9 tu­ris­tic­kých re­gi­onů:

Ma­ďar­sko se může pochlu­bit mnoha za­jí­ma­vými pa­mát­kami, které roz­hodně stojí za shléd­nutí.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz