povídky foto kultura ostatní stripy
facebook twitter
ASCII blog doomsday party

k47.cz

17. 10. 2003

Historky z podsvětí 2: závan chudoby

       

Jen ty & napořád

Manžel volá domů své ženě: „Zbav se dětí, dnes večer budeme sami a pořádně si to užijeme.“ Přijde domů, z vany je slyšet šplouchání a na stole v jídelně se válí dvě pohřební oznámení. Jsou na nich jména Roman a Jiřinka – jejich děti. Manželka vyšla z koupelny „oblečená“ v ručníku a povídá: „Od teď si budeme užívat už pořád, bez přestávky až do konce.“

Závan chudoby

Chlap1: (skáče a huláká) Já vyhrál miliardu korun ve sportce! Jsem boháč!
Chlap2: Opravdu? A nahlásil jste to?
Chlap1: Ne tady mám vítězný los! (mává ve vzduchu tiketem)
Chlap2: A jste šťastný?
Chlap1: Strašně moc. Už nebudu muset nic dělat a začnu psát knihy a malovat obrazy, o které nikdo nebude mít zájem.
Chlap2: A rozdělil by jste se?
Chlap1: Ale ano! Dal bych vám milion! Nebo radši dva!
Chlap2: Já bych stejně měl radši všechno!
Chlap1: Juchů (poskakuje radostí)
Chlap2: (Vytahuje násadu od sekery, kterou má v tašce)
Chlap1: Co to děláte?
Chlap2: (Praští chlapa 1)
Chlap1: (Omdlí)
Chlap2: Děkuji ti příteli, ale ty bys ty peníze nevyužil dostatečně efektivně.
Chlap1: (leží na zemi)
Chlap2: Huuuuuuahaaua
Chlap1: (po hodině se zvedne a nemá tiket) Tak zase nic! Stěhuju se zpátky pod most.

Let burn baby!

Jednou šel s kamarádem Honzou na oběd do jídelny a zeptal se: „Víš jak se dělá napalm.“
„Ne“
„To vezmeš benzín, nastrouháš do něj mejdlo a pak to budeš pomalu vařit“
„To je málo cool! Doma si uvaříme napalm a podpálíme Jirků.“
„Tak jo, bude sranda!“
Pak si uvařili napalm a šli do školy. Jen co uviděli Jirků, naházeli na něj několik zapálených lahví s napalmem. Byl to hezký ohníček, ale ten hustý černý kouř je zaskočil. Začali zdrhat. Nebrali ohled na nic, chtěli být pryč.
Jirků se škvařil, ale záhy přijeli hasiči a uhasili ho. Pak si vzali doktoři a plastičtí chirurgové a přišili mu nový ksicht. Za čtyři měsíce ho pustili z nemocnice. Viníci zatím nebyli potrestáni a tak dostal nápad vzít spravedlnost do svých rukou. Věděl jen o Honzovi, o druhém viníkovi neměl ani ponětí. Jednoho večera se vloupal k němu do domu. Všechno tam polil benzínem a zapálil. Hezký ohýnek! Honza to dost tvrdě odnesl.
Na rozdíl od prvního ohýnku, tady na viníka přišli a dali do ústavu na převýchovu. Pomsta skončila úspěšně i neúspěšně zároveň.

Už nám to jede

Stáli jsme pospolu, já se svojí milovanou po boku. Stáli jsme a čekali na vlak. Už nám to jelo. Z dálky houkal a řítil se směrem k nádraží. Byla odhodlaná, ale stejně se celá třásla. Nedivím se, bál jsem se taky, ale nic na světě mě nemohlo přesvědčit o opaku. Snad jen ona. Naposledy na mě pohlédla svýma krásnýma tmavýma očima. Byla to otázka, na kterou už bylo pozdě odpovídat. Už skřípěli brzdy. Už nám to jelo. Oba jsme jeden na druhého, ve zvuku brzd, vykřikli: „Sbohem!“ ...


publikováno 17. 10. 2003

příbuzné články:
Odplata?
Sebenenávist
Historky z podsvětí 3: nic neříkej
Kanály civilizace
Kanály civilizace - o co jde

sem odkazují:
#40