k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS

Bacilonosiči

Byla právě po­lo­vina par­ného léta a firma Plané naděje začala kra­cho­vat.

Ale pak se něco stalo.

Vzdu­chem se pro­hnal závan chlad­něj­šího vzdu­chu. Celý svět se za­sta­vil a čekal co přijde. V kan­ce­láři Pla­ných nadějí všichni ztichli a pře­stali dýchat a čekali, co bude ná­sle­do­vat.

Před bu­do­vou za­sta­vilo auto, ozvaly se kroky a někdo pro­chá­zel chod­bou. V kan­ce­láři na­pjatě čekali.

Na­jed­nou se roz­le­těly dveře a vstou­pil mladý muž: černé sako, černé vlasy, černé brýle ve kte­rých se zr­cadlily na­pjaté po­hledy užas­lých za­měst­nanců. Pomalu, ale velmi jistě pro­chá­zel míst­ností až ke kan­ce­láři šéfa. Ten vyběhl, celý zpo­cený, otíral si čelo, po­dá­val ci­zinci ruku a pře­kotně dr­mo­lil: „Dobrý den, ví­tejte. Vás nám sesílá samo nebe. Vedu Plané naděje už šestým rokem. Do dneška jsme měli ob­rov­ské zisky, přes­tože nic ne­dě­láme a pro­du­ku­jeme jen lži. Ale teď jdeme ke krachu. Do­volte, abych se před­sta­vil. Jme­nuji se Pod­vod­ník.“ Ci­zi­nec od­po­vě­děl velice pomalu: „Já jsem Spa­si­tel a přišel jsem za­chrá­nit vaši firmu.“

A tak se taky stalo. Přes­tože zá­kaz­níci Pla­ných nadějí ne­do­stali nikdy nic a Pod­vod­ník přijal pa­de­sát líných po­va­lečů, zisky firmy se zdvoj­ná­so­bily.

Šéf za týden poté uspo­řá­dal drahý fi­remní ve­čí­rek, kde se pod vlivem al­ko­holu Spa­si­teli při­znal, že není Pod­vod­ník jen jménem, ale také pod­vod­ník svými činy. Spa­si­tel se mu na oplátku svěřil, že on sám je ještě větší pod­vod­ník.

Druhý den, když to šéfovi došlo si pozval Spa­si­tele do své kan­ce­láře. Pro­ho­dili spolu ně­ko­lik slov, jednu lam­pičku, tři na­dávky a pak už Spa­si­tel utíkal co mu nohy sta­čili.

Za 6 hodin šla firma zas ke krachu.

Ale pak se něco stalo. Před bu­do­vou za­sta­vilo auto, ozvaly se kroky… Přišel Spa­si­tel II.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz