Volný pád

Každý den nalévám si plnou číši jedů,
abych zapomněl a utopil ty oči modré.
Kdosi jiný seskočil z mostu, aby pozdravil vzduch
ve vlasech a květy dole na louce.
Rostou, rostou a nakonec se zbarví do ruda jako víno.
Obloha modrá, nekonečná samota oděná v žluté a zelené.
Každý den nalévám si číši plnou jedů
a doufám, že to bude ta poslední a jediná.
Další lidé padají ze střech a stromů na beton
a asfalt, ale přesto vstanou a nepoučitelně si
seskočí pro další dávku bolesti.
Možná nás žene jen radost z letu a přežité
sklenky jedu vpřed bez ohledu na zlomeniny a bolesti žaludku.
Každý den nalévám si číši plnou jedů
a doufám, že si vzpomenu proč.