Vločka pro tebe

Náhoda štěstí střídá.
Miliony čehosi ledového
se do rána bílého
snáší z oblohy a stále padá,
Padá…

Na nos mi dopadla
vločka sněhu.
Zdalipak letěla
poznat mou něhu
vločka z nebe,…

Jestlipak tušila,
kam vítr jí nese?
Skončí-li roztáta,
ztracena samotná v lese
hledá…

Není to náhoda,
ona ví kam míří.
Má duši a tou je voda,
Zahojí a možná usmíří
třeba právě tebe.