Tragikomická nömer006

• –
  
  Tohle píše život
  
  
• –
  
  Dřív, když jsem tě vídal
  byla jsi tak krásná
  já se potají díval
  okouzlující, omamující, nádherná
  
  bylo to všechno od prvního pohledu
  co jsem uviděl tebe
  tvé sladké rty, asi jako od medu
  a krásu, co se dotkne nebe
  
  
• –
  
  vzpomínal, jak jsi byla krásná
  když jsem byl sám a tebe nevídal
  nebyla to ta blahá rána
  přesto s hlavou v oblacích zpíval
  
  vzpomínal jsem na ten první pohled
  když to všechno začalo
  krásných pohledů a chvil sled
  i slunce pro nás více svítilo
  
  
• –
  
  ale teď už nevím, nejsem si jistý
  jestli jsi byla skutečně tak krásná
  vzpomínky jsou vždy lepší, místy
  okouzlující, omamující, nádherná
  
  uplynula léta od toho pohledu
  na krásu nebo něco jiného?
  nevím jestli to ještě dovedu
  zažít něco krásného
  
  
• –
  
  teď už vím, právě jsem tě potkal
  tvoje krása byla dost specifická
  „jak jsem moh'“ hrůzou jsem koktal
  tak tohle byla dost silná facka
  
  čím jsem to trpěl před lety?
  demencí, slabozrakostí a mozkovou horečkou
  byly to dost drsné úlety
  mozek mi musel vytéct ven lebkou
  
  asi jsem byl nemocný zoufalstvím
  a taky měl zatmění mozku
  možná dělám chybu, že tě pouštím
  možná jsem prohrál svou životní sázku
  
  
• –
  
  (pro bývalou krásku)
  
  
• –