Starý stroj

V zapadlém koutě továrny
se smutně krčil starý stroj
a mhouřil své unavené oči
na mladé dravce
pracující desetkrát rychleji a lépe
navíc bez oleje i duše,
kterou nahradilo kolektivní myšlení.

Čekal ve frontě na svůj osud -
– drtičku železného odpadu
a starých ideálů svobody
slibované minulými a předminulými režimy,
které ho stvořili ze součástek
ještě staršího rezivého šrotu.

Naposledy si povzdechl,
uronil umělou slzu
a skočil do chřtánů čepelí a pil
drtící spojitost s minulostí
a tvořící základ nové síly
unifikované svobody
vytavené z železného prachu předků.