odraz nicoty

Vidím jen studenou mlhu
zavřen v kleci bez oken
černota je mou matkou
bratrem
i osudem
černá je naděje
černá je víra
není víc
než čeho se smím dotknout
není nic
povzbudivý chlad
socha z plamenů
krvavá dálnice
masový hrob
vůně masa
smrt na asfaltě
tohle je život
není úniku
nikam
kousky proseb
nevnímám je
jsou to jen další konce
za čest?
za slávu?
stejně ztratí všechno
i svůj stín
dočasně
a to bolí
černá je víra
jako moře z plamenů
buď mým stínem
hračkou
obětí
nemám nic
není úniku
pojď
jsem tvůj hrob
a ty moje znovuzrození
pojď
je to moje cesta
jediná
chtěná
pojď
ucítíš vůni masa
krvavou dálnici
budeš se svíjet na asfaltu
v křečích
a v smrti
a já jsem tvá smrt
pojď ke mně
budeš další
jsou jich stovky
není víc
co ti můžu dát
chci tvůj stín
kousky proseb
nevnímáš
je to jen další konec
můj
socha z plamenů
žrána pohledy
a trhány slovy
už není nic!
socha už nestojí
shořela
není úniku
ani znovuzrození
nenastal
nedoufal jsem
dálnice končí v mlze
zapomeň!
nic se nestalo
jen mlha
a studený pot
zapálili moji mysl
socha z plamenů
nasával jsem vůni masa
čekal smrt na asfaltu
žádní ptáci už nezpívají
umírám
vytrvale