Noční telefonát

slunce zapadlo
měsíc odešel
hvězdy zbledly
a telefon zazvonil
chvíli bručel
„kdo to tak může být?“
vyzváněl dál
„kdo může volat v tuhle pozdní hodinu?“
neexistující telefonní číslo
já ho zvedl
zeptal jsem se
„kdo volá?“
ticho, může to být kdokoli
kdo hezky mlčí
třeba láska mi chtěla říct
„sbohem“
chápu jasně nejasnou zprávu
zašeptám
„sbohem“
a zavěsím