k47.cz
koronavirus výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS

Básně na pokračování II.

9. 10. 2005 (před 14 lety) — Štoky

In­ze­rát

V ten den
mezi čtvrt­kem a pátkem
Ano­nym­ním in­ze­rá­tem
zprávu světu podám,
že slunce na prodej hledám
Vždyť za pokus to stojí,pořád
je tu šance,že mi někdo odpoví

Abe­ceda

Pís­menka se ro­ze­běhly
do všech koutů světa,
scho­valy se,někam zahly
Najde nám je jedna věta
Áčko,béčko,céčko před ní
Je to věta abe­cední

Há­danky

Hádej copak to je?
Vrásky na čelo maluje
Úsměv také daruje
Lákavě kolem sebe voní
Touží mnozí touží po ní
A ona jen tak kolem krouží
Hřeje u srdce i tam bolí
Prožít to sní za to stojí
Hádej copak ne­cí­tíš?
Hádej copak ne­vi­díš?
Začíná na L a končí na A
Kaž­dého si jednou při­láká
Co je to?

Z bu­douc­nosti do pří­tom­nosti

V temnu dálce daleké
tam někde v bu­douc­nosti,
kde oči jsou nám za­kryté,
kde ne­zná­mého mají dosti
Osud čeká,čeká na ten čas
až pří­tom­nost pře­kvapí zas nás

Bar­vičky

Pěkná,jasná,temná
čer­vená růže za­hradní
Mokrá,čistá,krásná
modrá voda pra­mení
Chutná,lesní, zralá
fi­a­lová bo­růvka malá
Barva jako slunce žlu­tavá
Barva jako tráva zelená
To v životě se taky stává
že růz­nost pes­t­rost zna­mená




Prstýnky

Každý z nich je ori­gi­nál
Oba slité z lásky
Do nich vtesán ini­ciál
Ra­dosti a vrásky
Symbol vztahu, jenž se
třpytí, šper­kový to klam
věr­nost tu si těžko chytí,
po­ne­chá ji nám

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz