k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS

System Shock 3

1. 8. 2011 (před 8 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Občas, když nemůžu spát, pře­mýš­lím, jak by měl vy­pa­dat System Shock 3 a těsně před tím než ko­nečně usnu, se mi hlavou nese ro­bo­tický hlas: „Look at you, hacker. A pathe­tic cre­a­ture of meat and bone.“


CC by-nc-sa (via)

Hy­po­te­tický SS3 by měl být po­kra­čo­vá­ním ul­ti­mátní ky­ber­pun­kové akce/ad­ven­tury/RPG z roku 1999, která se hráčům ne­sma­za­telně vryla do paměti hlavně kvůli své ne­me­sis: umělé in­te­li­genci Shodan. Pokud jste hráli Portal znáte GLaDOS, umělou in­te­li­genci, která se vymkla kon­t­role a vy­pus­tila do ven­ti­lace la­bo­ra­toře Aper­ture Science smr­tící neu­ro­to­xin. Všichni jsme hráli Portal a všichni GLaDOS mi­lu­jeme. Shodan je po­dobná, ale mnohem horší. GLaDOS není nic než pro­gram plný chyb. Zato Shodan je ztě­les­něné zlo, me­ga­lo­man­ská AI, která ne­snáší lid­skou rasu a sní o jejím vy­hla­zení. A dva­krát se jí to málem po­da­řilo.

Tady za­čí­nají moje před­stavy.

Na mysli mi vytane Srdce Tem­noty/Apo­ka­ly­psa a její motiv pomalé vý­pravy do centra zla, kdy zpo­čátku hráč v roli hac­kera ani netuší, kam má vlastně na­mí­řeno.

Před­stavte si to takhle: třicet let po skon­čení dru­hého System Shocku se ně­ko­lik au­to­ma­tic­kých tě­žeb­ních stanic, které dolují mi­ne­rály u blíz­kých hvězd a pak je po­sí­lají k Zemi, po­stupně odmlčí. Po­slední zá­znamy jsou cha­o­tické a ne­ú­plné. Když se ně­ko­lik au­to­ma­tic­kých prů­zkum­ných robotů ne­vrátí zpět, na Zemi se roz­hod­nou vyslat hac­kera, aby si­tu­aci pro­šet­řil. Přesně tak, jste na to sami, jeden člověk v jedné lodi, sám v téhle kon­čině vesmíru.

Prů­zkum jedné tě­žební sta­nice odhalí stopy útoku a fakt, že se všechny vy­tě­žené su­ro­viny pře­vá­žejí jinam. Ne na Zemi. Hacker se tak vydává po sto­pách od­lé­ta­jí­cích trans­portů a dorazí na jinou zá­kladnu. Od­ha­luje další zne­po­ko­jivé sku­teč­nosti, ně­ko­li­keré na­pa­dení zá­kladny, pře­smě­ro­vání trans­portů, a napůl fun­gu­jící obranné sys­témy. Tady něco nesedí. Když se hacker vrátí do své lodi, aby se roz­hodl jestli se vrátí nebo bude po­kra­čo­vat v pá­t­rání, zjistí, že jeho loď byla po­ško­zena a ne­fun­guje FTL (faster-than-light) pohon, takže se nemůže vydat zpět na Zem. O něco poz­ději za­slechne nou­zové volání Re­beccy Si­d­dons (znalci už vědí) ze ser­visní po­sádky me­cha­niků na Cen­t­ral Station – nej­větší au­to­ma­tické sta­nici spo­leč­nosti Tri­op­ti­mum, která byla na­pa­dena a ona je jedna z po­sled­ních naživu. Pří­hodně můžou zá­ro­veň opra­vit po­ško­zený FTL pohon. Hacker tedy nemá příliš na výběr a vydává se na cestu. Sta­nice je v tros­kách, boje stále pro­bí­hají, si­tu­ace je zma­tená. Hacker po­stupně od­ha­luje pozadí celé si­tu­ace, na­chází in­for­mace, že sta­nice nebyly ani v nejmen­ším plně au­to­ma­ti­zo­vané, ale slou­žily jako vě­decké zá­kladny s plnou po­sád­kou, do­sta­tečně vzdá­lené všech po­zem­ských re­gu­lací, že boje v těchto čer­ných kon­či­nách vesmíru nebyly ničím vý­ji­mečné, UNN ne­dávno za­ú­to­čila a pro­vedla ně­ko­lik razií stanic spo­leč­nosti Tri­op­ti­mum. UNN i Tri­op­ti­mum věděli, že se tu děje něco div­ného a do­chází k pře­smě­ro­vání trans­portů a ně­které sta­nice už dlouho nejsou pod jejich kon­t­ro­lou.

Když se hac­ke­rovi pod ve­de­ním Re­beccy podaří si­tu­aci uklid­nit a je krok k tomu, aby ji a další pře­ži­vší za­chrá­nil, vstoupí do prázdné míst­nosti. A uslyší ten ďá­bel­ský hlas.

Shodan.

Hacker se dozví, že jí právě vý­razně pomohl v ovlád­nutí další sta­nice.

Potom, co hacker na konci SS2 pře­mohl Shodan a znovu získal kon­t­rolu nad lodí Von Braun, Shodan už dávno kon­t­ro­lo­vala tělo Re­beccy Si­d­dons na palubě nou­zo­vého modulu smě­řu­jí­cího k Zemi. Když se hacker ode­bral do lé­čeb­ného kómatu, Shodan se jed­no­duše vrá­tila a pře­vzala zpět kon­t­rolu nad lodí. Místo, aby se opět po­ku­sila zničit lid­stvo, vydala se do ústraní. Udě­lala to tak, aby to vy­pa­dalo, že Von Braunu se­lhaly FTL motory a ne­kon­t­ro­lo­vaně vy­stře­lil někam do kosmu. Ale me­zi­tím kot­vila v nějaké za­padlé pla­ne­tární sou­stavě, v po­klidu opra­vo­vala po­ško­ze­nou loď a sta­věla armádu robotů, dokud se kolem ne­za­čaly ob­je­vo­vat první au­to­ma­tické tě­žební sta­nice.

Shodan začala ovlá­dat jednou sta­nici za druhou, ale aby ne­vzbu­dila po­de­zření, stále ode­sí­lala trans­porty na Zem. Jenom se občas opoz­dily. Občas byly prázdné. Občas vy­ne­chaly. A dále sta­věla svoji ro­bo­tic­kou flo­tilu.

A tomu všemu při­hlíží hacker, jediný člověk upro­střed té ma­ši­né­rie, který nemůže utéct. Může Shodan ne­ná­vi­dět, ale nemá na výběr než po­slou­chat její pří­kazy a pu­to­vat ze sta­nice na sta­nici až po­stupně ke zre­kon­stru­o­va­nému Von Braunu – hlav­nímu sídlu zdi­vo­čelé AI, kde je tělo hac­kera z dru­hého SS v bez­ča­sém kómatu vy­sta­vené jako trofej. Shodan ovládá na­prosto všechno, je v těle Re­beccy a čás­tečně in­fi­ko­vala i hac­ke­rovy im­plan­táty. Může si tak po­hrá­vat s jeho vi­dě­ním a dal­šími vjemy.

Shodan byla v prv­ních dvou SS ve své pod­statě bez­mocná, sice celou si­tu­aci způ­so­bila, ale hráče ne­mohla nijak přímo ohro­zit. V mých snech o SS3 je Shodan ul­ti­mát­ním zlem, které člověk musí ne­ná­vi­dět, ale přesto je na slovo po­slechne. Je naživu jenom kvůli její bla­ho­vůli a i když se mu během jed­noho trans­portu podaří vy­smek­nout z oprátky, stejně se ukáže, že nad Shodan nikdy nemůže vyhrát.

Hra by měla ně­ko­lik konců, ale žádný z nich ne­do­padne tak, že by Shodan byla zni­čena a hacker přežil.


Otázka zní, jestli bych měl vidinu tře­tího System Shocku zpra­co­vat jako po­vídku.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz