k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS

Karoshi 1 & 2

1. 5. 2008 — k47 (CC by-nc-sa)

(devět z deseti se­be­vrahů do­po­ru­čují hrát Ka­roshi brzo po ránu)

Chtěli jste se někdy zabít? A věřili byste, že to může být docela zábava? V reálu asi ne taková jako ve dvo­jici her Ka­roshi.


Ka­roshi je Ja­pon­ské slovo ozna­ču­jící smrt z pře­pra­co­vání, která je po­pu­lární zejména u Ja­pon­ských úřed­níků a ma­nagerů. A právě nějaké ta­ko­vé­hle fi­gurky se právě v obou Ka­roshích (sklo­ňo­vání ne­sklo­ňo­va­tel­ného?!) zhos­títe, aby jste jí… zabili. Ano přesně tak, v Ka­roshi není jiný cíl než svého pře­pra­co­va­ného úřed­níčka roz­lič­nými způ­soby v mnoha úrov­ních zpro­vo­dit ze světa. Ně­které výhry jsou docela zne­po­ko­jivé nebo při­nejmen­ším ne­zvyklé, když po vy­ře­šení slo­žité há­danky, ně­ja­kým zvlášt oká­za­lým a kom­pli­ko­va­ným způ­so­bem… ze­mřete. Běžně se má něco projít, něco udělat, do­sáh­nout cíle více či méně živý, ale tady si na sebe hodíte ně­ja­kou bednu, přes od­razné plochy se za­stře­líte vlastní zbraní nebo někde sko­číte na bodáky, zbyde z vás krvavý flek a jde se do dal­šího levelu vstříc další smrti.

Ka­roshi je v pod­statě jed­no­du­chá plo­ši­novka kom­bi­no­vaná s lo­gic­kou hříč­kou, která běží v docela malém roz­li­šení a velice jed­no­du­ché gra­fice. Byla by to zcela oby­čejná hra, která by byla docela jistě za­po­me­nuta, ale za­jí­mavý počin z ní dělá právě ne­otřelý nápad a zcela pře­vrá­cený cíl vašeho sna­žení: prostě se po­řádně zabít.

Jo a abych ne­za­po­mněl: sa­mo­zřejmě to je fre­e­ware.


Malá po­známka pro li­nu­xáky a jinou po­dob­nou verbež. Na mém Ubuntu se mi pomocí wine 0.9.59 ne­po­da­řilo ani jedno Ka­roshi ro­ze­běh­nout. Podle let­mých po­zo­ro­vání jsou všechny hry vy­ro­bené v ga­me­ma­keru pro wine příliš tvrdý oříšek. Takže si zase pře­bo­o­tujte do oken a vy­hle­dejte nějaké okno ze kte­rého byste mohli usku­teč­nit ně­ja­kou tu gro­teskní se­be­vraždu.

PS: Když ne­bu­dete vědět kudy dál v úrov­nis velkým K, zkuste stisk­nout klá­vesu K.


ga­le­rie:

Tohle už jste určitě četli ve Sto­pa­řově prů­vodci Za­stře­lit se vlastní zbraní? Jak je libo. Toho dne byl K. tak blízko smrti jako nikdy dřív Pane, ne­lezte tam, vždyť vás to zabije! Aha, takže když vám to nevadí… Tohle je le­várna. Skoč Neo! pozor, tady je chyták pozor! du­chové-dvoj­níci za­bí­její trocha puzzlo­vání ještě nikoho ne­za­bila…

sta­hujte odsud:

…lidé někdy (třeba se­be­vrazi) říkají, že po smrti ne­bu­dou cítit bolest a proto to tam bude lepší, ale to ne­zna­mená, že budou cítit něco jiného, co by je mohlo udělat šťast­něj­šími…

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz