k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS

Geometry wars: retro evolved

10. 9. 2007 — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

(konec vel­kých her?)

Ge­o­me­try wars je po­zo­ru­hodná hra. Je jed­no­du­chá až ba­nální. Hráč se stává malou vesmír­nou lo­dič­kou v ob­dél­ní­ko­vém vesmíru, proti které se hrnou de­sítky až stovky ne­přá­tel re­pre­zen­to­va­ných jed­no­du­chými ge­o­me­t­ric­kými tvary a střílí a střílí. Ráj pro ob­časné hráče, nuda pro ty stálé, řekne si kdekdo po pře­čtení minulé věty. Takové hry tu byly už kdysi dávno a jak nás bavily! A teď jsou tu zas a baví nás úplně stejně (vždyť hra nese v podti­tulu retro evol­ved, tedy staré zlato, pře­ta­vené do mo­derní podoby).

Tento pra­dávný kon­cept FFFS (flying for­ward, furt stří­lím) by dnes sám o sobě asi ne­sta­čil. Ge­o­me­try wars na­bí­zejí navíc úchvat­nou zvu­ko­vou a gra­fic­kou po­dí­va­nou (sice jen ryze abs­traktní, ale to jí na lí­bi­vosti ne­u­bírá). Obraz je plný barev, střelby, vý­buchů, gra­vi­tač­ních de­for­mací pro­sto­rové mřížky (vypadá to fan­tas­ticky), ro­tu­jí­cích čer­ných děr, vy­buchu­jí­cích ne­přá­tel, zbě­silé střelby, vy­buchu­jí­cích čer­ných děr a hyp­no­ti­zu­jí­cích zvuků. Efektů je tolik, že místy člověk nemá ponětí, kde se jeho ma­ličké pla­vi­dlo právě na­chází, kam střílí a co se to vlastně kolem něj děje. A tempo se ne­u­stále zrych­luje, ne­přá­tel při­bývá a ob­je­vují se nové a ještě zá­keř­nější druhy pro­tiv­níků.

Jedná se o velice ná­vy­ko­vou směs, která člo­věka nutí, aby po smrti oka­mžitě spus­til novou hru a znovu se vrhl do víru abs­traktní ge­o­me­t­rické bitvy a byl hyp­no­ti­zo­ván zvuky, hudbou a gra­fic­kými efekty. Myslím, že z Ge­o­me­try wars se může mnoha lidem dělat špatně. I mě se to jednou téměř stalo (Hrát GW čtyři hodiny v kuse je do­o­pravdy dost).

Ge­o­me­try wars je chytlavá ba­na­lita. I mě za­sko­čilo, jak moc se mi zaryla pod kůži a jak se nechce pustit. Je to hlavně způ­so­beno kon­cep­tem „Easy to play, hard to be master.“ Tedy ve smys­lu­pl­ném meta-jazyce: lehké hrát, ale velice těžké stát se mi­s­trem. Ob­tíž­nost rychle roste a v poz­děj­ších fázích ge­o­me­t­rické vřavy to vypadá jako na horské dráze: v jednu chvíli upro­střed ob­ra­zovky rotují čtyři pul­zu­jící černé díry, pak všechny velmi rychle za sebou vy­buch­nou a vy máte pro­blém (Černá díra tady fun­guje tak, že svým gra­vi­tač­ním polem při­ta­huje vše ve svém okolí a když je plná, vy­buchne a uvolní spousty malých mod­rých ko­le­ček, které po vás jdou jako blázni. A sa­mo­zřejmě lze černou díru, která je v GW vlastně čer­vená, stejně jako všechno ostatní roz­stří­let na prach), za pomoci veliké náhody a ně­ko­lika fan­tas­tic­kých úniků vy­stří­líte modrou změť, ale o půl vte­řiny poz­ději se po celé ploše vesmíru objeví fi­a­lové čtve­rečky, z rohů za­čí­nají vy­lé­zat hadi, které musíte trefit přímo do hla­vičky a zelené čtve­rečky, které mají ne­pří­jemný zvyk uhýbat před vaší palbou, ob­ra­zovka se plní tvary a barvami, razíte si cestu davem ob­razců, ale ne­stih­nete to, na­ra­zíte do ne­pří­tele, ztra­títe jeden život a jede se dál. Jako na hou­pačce! Když je vám hodně úzko, můžete použít bombu, která vy­čistí vše živé na ob­ra­zovce, ale je to velice cenný artikl, který ob­dr­žíte za kaž­dých do­sa­že­ných sto tisíc bodů (za 10.000 se vám vy­lepší zbraň a za 75.000 do­sta­nete bo­nu­sový život).

A to je ve zkratce Ge­o­me­try wars: jed­no­du­chá ná­vy­kovka do­stupná pro mnoho plat­fo­rem (Win/PC a nějaké kon­zole, na Linux se kašle, ale to nikoho ne­pře­kvapí, přes Wine jsem GW ne­roz­cho­dil). Stáh­nout se dá třeba přes Steam za nějaké mizivé 4 dolary a to za to stojí.

Zá­pisky z in­to­xi­kace

Ge­o­me­try wars je opravdu to­tálně ná­vy­ková hra, která vy­vo­lává skoro až dro­go­vou zá­vis­lost. Navíc je to po dlouhé době jediná hra u které jsem křičel ra­dostí, když se mi povedl nějaký fan­tas­tický únik nebo manévr, jako třeba během lo­o­pingu kolem ho­ri­zontu udá­lostí zničit jednak černou díru, ale také do­těr­nou letku ze­le­ných čtve­rečků, nebo když už mi došly všechny bomby a já jako spla­šená fretka ro­to­val kolem mapy a zuřivě si kles­til cestu za­tímco ze mnou jedna za druhou vy­bucho­valy černé díry a chr­lily malá rychlá ko­lečka, která byla zase vta­ho­vána jinými dírami a pak zase vy­vr­ho­vaná mezi mi­ri­ády jiných ne­přá­tel­sky na­la­dě­ných ob­razců nebo ne­ko­nečné li­kvi­dace bez­po­čet­ných hejn hadů. To jsou mo­menty, které za­hřejí u srdce a šíří v krev­ním ře­čišti eu­fo­rické toxiny. Myslím, že Ge­o­me­try wars pře­klene dobu do vydání Half Life 2: epi­sode 2.

PS: můj rekord je pouze něco kolem 655.000 bodů.

Do­pl­něno 17. září: Zvýšil jsem rekord nejdříve na 750.000 bodů a po­sléze na něco málo přes 1.000.000 bodů (tahle hra je mor).

za­čí­náme, nuda první ne­přá­telé nic moc, chci víc! první roj mod­rých ko­so­čtverců černá (čer­vená) díra hurá, hadi! li­kvi­dace pěkně na­žrané černé díry boje po­kra­čují, víc hadů ex­ploze ma­né­vry ve zde­for­mo­va­ném ča­so­prostoru ob­klí­čili nás, slabý! o na­no­sekundu poz­ději, za chvíli vy­buchne ta černá díra chaos, zmatek a brek, stan­dardní si­tu­ace oh­ňostroje jdou po nás bo­jujte víc! ex­ploze a soudný den hadi a takový ty malý mrchy nová hra, ne­če­kejte na nic a hrajte! hezké!
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz