k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS

Dáváte přednost copyrightu nebo právu mluvit v soukromí?

17. 4. 2011 (před 8 lety) — k47 (CC by) (♪)
CC by-nc-nd (via)

Před pěti lety, když jsem za­klá­dal švéd­skou Pi­rát­skou stranu, jsme sta­no­vili tři pilíře naší po­li­tiky: kul­tura sdí­lení, svo­bodné vzdě­lá­vání a fun­da­men­tální sou­kromí. Tato témata za­zní­vala jako ideály v kru­zích re­spek­to­va­ných ak­ti­vistů. Měl jsem pocit, že spolu nějak sou­vi­sely, ale trvalo mi ještě ně­ko­lik měsíců, než jsem ob­je­vil spo­jení mezi právem na sou­kromí a právem sdílet kul­turu.


Pře­klad článku Do You Prefer Co­py­right or the Right to Talk in Pri­vate? pu­b­li­ko­va­ného pod li­cencí Cre­a­tive Com­mons BY, jehož au­to­rem je Rick Falkvinge – za­kla­da­tel Švéské pi­rát­ské strany.


Spo­jení se zdálo tak zřejmé, když jsme ho ko­nečně for­mu­lo­vali; jde stále o jeden z našich nej­lep­ších po­střehů:

Dnešní úroveň vy­nu­co­vání co­py­rightu nemůže exis­to­vat spo­lečně s právem ko­mu­ni­ko­vat v uta­jení.

Pokud vám pošlu email, může ob­sa­ho­vat hudbu. Pokud jsme na video-chatu, můžu tam pro­mít­nout co­py­righ­tem chrá­něný vi­deo­klip, abychom se oba po­dí­vali. Jediný způsob, jak toto de­te­ko­vat za účelem vy­nu­cení sou­časné úrovně co­py­rightu, je eli­mi­no­vat právo na sou­kro­mou ko­re­spon­denci – což zna­mená od­po­slech­nout všechny jed­ničky a nuly ode­sí­lané a při­jí­mané všemi po­čí­tači světa.

Není možné, aby bylo do­vo­leno právo na sou­kro­mou a uta­je­nou ko­re­spon­denci pro nějaký druh obsahu, ale nikoli pro ostatní. Z prin­cipu musíte po­ru­šit pečeť a ana­ly­zo­vat obsah, abyste mohli zjis­tit jestli je po­vo­lený nebo ne. Ale v tomto bodě je už pečeť roz­lo­mená. Buď bude pečeť na všem nebo na ničem.

Takže sto­jíme na roz­cestí. My, jako spo­leč­nost, můžeme pro­hlá­sit co­py­right za nej­dů­le­ži­tější věc na světě a vzdát se mož­nosti sou­kromé ko­mu­ni­kace. Buď tak, nebo řek­neme, že právo sou­kromé ko­re­spon­dence má větší hod­notu a v ta­ko­vém pří­padě může být tato ko­re­spon­dence po­u­žita k pře­nosu co­py­righ­tem chrá­ně­ných děl. Ne­e­xis­tuje žádná třetí cesta.

Jakmile při­jmete fakt, že co­py­right musí být upo­za­děn, začne být patrná celá paleta výhod. Dvě mi­li­ardy lidí by zís­kaly ne­u­stálý pří­stup ke všem zna­los­tem a kul­tuře lid­stva. A to by byl pro ci­vi­li­zaci mnohem větší krok vpřed než ve­řejné knihovny, které se začaly ob­je­vo­vat v roce 1850. Bez ná­kladů pro ve­řej­nost nebo za­ve­dení nových daní. Všechna po­třebná in­frastruk­tura je už na svém místě. Tech­no­lo­gie byla vy­vi­nuta a ná­stroje se už po­u­ží­vají. Jediné, co zbývá, je zru­šení zákazu jejich po­u­ží­vání.

Co mě ne­dávno pře­kva­pilo, bylo jak dobře tomuto pro­blému ro­zu­mějí lidé v zá­bav­ním prů­myslu a jak vy­tr­vale se snaží vy­hla­dit právo sou­kromé ko­mu­ni­kace, aby mohly udržet sou­čas­nou spor­nou úroveň co­py­rightu.

Di­plo­ma­tická depeše, uvol­něná Wi­ki­Le­aks před Vá­no­cemi od­ha­lila seznam po­ža­davků pro Švéd­skou vládu od ame­ric­kého zá­bav­ního prů­myslu – IPAA. Ame­rická am­ba­sáda se po­chvalně vy­ja­d­řo­vala k tomu, jak s nimi švéd­ské soudy „táhnou za jeden provaz“ a ke znač­nému v pro­sa­zo­vání po­ža­davků proti vlast­ním ob­ča­nům, ale ve pro­spěch ame­ric­kého zá­bav­ního prů­myslu.

Sou­částí těchto po­ža­davků byl téměř každý vel­kob­ra­tr­ský zákon při­jatý v po­sled­ních letech. Data re­ten­tion, IPRED, tři­krát a dost, pří­stup po­li­cie k IP zá­zna­mům pro vy­šet­řo­vání drob­ných zlo­činů, zru­šení mere con­duit mes­sen­ger im­mu­nity, všechno tam bylo.

Začalo být zřejmé, že zá­bavní prů­mysl nás ak­tivně tlačí ke spo­leč­nosti Vel­kého Bratra, pro­tože ví, že jedině tak může být za­cho­ván co­py­right.

Sám za sebe myslím, že je čas tento prů­mysl vy­lou­čit z le­gisla­tiv­ního pro­cesu.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz