k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Vypadám snad jako někdo, kdo má plán

15. 12. 2009 — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Pokud hle­dáte nějaký hod­notný obsah a ne jenom na­ho­dilý spon­tánní proud po­střehů a po­zná­mek o životě, vesmíru a tak vůbec, teď je správný oka­mžik pře­stat číst a vě­no­vat se ak­ti­vi­tám, které jsou pro lid­stvo dů­le­ži­tější (jako třeba chov šneků, tuč­ňáků, ro­bo­ti­zo­va­ných ropuch atd).

**

Po­slední dobou pře­mýš­lím, že bych to tady nějak pře­dě­lal. Tedy spíš nějak jasně de­fi­no­val o co tady vlastně jde, abych (ko­nečně) určil identitu strá­nek, aby kaž­dému nově pří­cho­zímu bylo jasné, co tady může čekat. Teď to vypadá jako: k47čka – ná­hodné vý­křiky jed­noho (po­div­ného) člo­věka, který oči­vidně píše po­vídky, píše o tom jak píše a dělá i nějaké další věci. To by chtělo trochu uhla­dit. Nápady (i špatné, ty jsou vět­ši­nou nej­lepší) smě­řujte do ko­men­tářů nebo poš­tov­ním ho­lu­bem směrem k me­t­ro­poli.

**

Na stará kolena jsem se dal na vážnou hudbu. Je to tak. Beetho­ve­novy sym­fo­nie číslo 9, 7, 5 nebo Mo­on­li­ght sonata jsou ukázky pře­krásné hudby, nád­herné, fas­ci­nu­jící.

Za­jí­mavý je ko­men­tář pod jedním z od­ka­zo­va­ných videí: It's won­der­ful that this music can fas­ci­nate even 16-year-old girls like me :3. Inu!

**

Ne­dávno jsem chtěl usnout a tak jsem dělal, to co ob­vykle dě­lá­vám: zašel jsem na You­Tube, pustil si ně­ja­kou ho­di­no­vou před­nášku z cyklu Google tech talks a s no­te­boo­kem jsem si lehl do po­stele. Ob­vykle se tam pro­bí­rají za­jí­mavá témata, což je přínos a pak mě taky hlas dokáže pomalu dovést až ke spánku, což je ten hlavní efekt. Ale ten­to­krát jsem na­ra­zil na velice za­jí­ma­vou před­nášku o návrhu sloup­cově ori­en­to­vané re­lační da­ta­báze Mo­ne­tDB/X100. Docela spe­ci­fické téma, ale za­tra­ceně za­jí­mavé. Mo­ne­tDB a pak i X100 na­vr­ho­val jeden za­tra­ceně chytrý chla­pík a využil vel­kého množ­ství triků a rych­lost­ních op­ti­ma­li­zací, včetně chyt­rého vy­u­žití RAM, cache pro­ce­soru, kom­prese, pi­pe­line zpra­co­vání atd atd. Ve spe­ci­fic­kých tes­tech je X100 řádově 100x rych­lejší než MySQL.

A abych to shrnul: za­u­jalo mě to tolik, že jsem od té doby už ne­u­snul.

**

Dál: To byste ani ne­vě­řili, jaká je sranda si na­táh­nout záda při mrtvém tahu. První den jsem to jenom trochu cítil a říkal si, že to do rána přejde. Ale druhý den začalo to pravé utr­pení. Když jsem str­nulý v jedné pozici, nic ne­cí­tím, žádnou bolest, nic, ale jakmile se pohnu nebo nedej bože zlehka zaberu zády, na­stává sku­tečně pe­kelná chvíle. Po­tře­buji Tra­ma­dol. Když už jsou ty vánoce…

Nicméně miluji, když pustím tu těžkou obou­ruční činku na zem a na betonu se objeví praskliny.

**

Někde na in­ter­ne­tech jsem četl tenhle žvást: „… ale vím, že každý kdo tu myš­lenku chtěl správně po­cho­pit, ji také po­cho­pil tak, jak byla myš­lená.“ Jsem jediný, komu logika toho tvr­zení při­padá zvrá­cená? Kdo chtěl něco správně po­cho­pit. Asi si můžu vybrat jestli něco chci po­cho­pit správně nebo špatně. Záleží na tom, co chci slyšel a to taky usly­ším. Pravda a holá sku­teč­nost je za­tla­čena do pozadí. Není dů­le­žitá.

**

A jako za sta­rých časů na­ko­nec strip číslo 669.298, které se po­drobně zabývá di­a­lo­gem člověk – šílený po­čí­tač.

**

The konec. (PS: na všechny maily jednou od­po­vím.)


píše k47 & hosté, ascii@k47.cz