Virtuální detox

Virtuální detox je proces, kdy se tělo pisatele naoko zbavuje škodlivých informací, prostřednictvím internetu.

Asi takhle, drugové, mám na srdci docela dost věcí. Přesněji: můj TODO list dosáhl velikosti 142kB a to už přestává všechna sranda. Mám rozepsáno spoustu článků, spoustu šílených nápadů, během krátké nemoci ve mě vzplála idea (částečně inspirovaná špatným filmem Monsters, kultovní Apokalypsou a zásadní novelou Srdce temnoty) na něco, co původně neslo označení Arytmie 12, aby to bylo vzápětí přejmenováno na Mia. V praxi se pak ukázalo, že to není nápad tak skvělý, jak se mi jevilo v krvácivých afrických horečkách. Ale třeba to někdy zrecykluju.

→ Nicméně jedno je jisté: potřebujeme, aby byl natočen nový Network – jeho verze pro druhou dekádu nového milénia. Potřebujeme, aby nějaký šílený kazatel vyburcoval davy z apatie, potřebujeme, aby nám někdo řekl, že se nejdřív musíme zatraceně naštvat a pak bude všechno možné. Pak můžou shořet i desetiletí stará hnízda severoafrických diktátorů.

→ V poslední době mě fascinuje hlavně technologie a její nevyhnutelná fúze s člověkem. Stejně jako Ray Kurtzweil jsem veliký optimista a věřím, nás technologie neovládne, ale my ovládneme ji. Jak se říká v tomhle záznamu přednášky Here Be Electric Dragons z hackerské konference CCC – stroje budou konstruovány v takovém prostředí, kde nebude příliš velká poptávka, aby měly svobodnou vůli a dokázaly nás ovládnout. Mimochodem to video je zatraceně zajímavé a stojí za to se na něj podívat. Je v něm načrtnuta vize jakési hackerské utopie. Svět se mění a všem je to jasné a bude se měnit dál a tempo změn bude akcelerovat. Někdo se může novinek obávat, někdo se může těšit, ale nikdo nemůže zapřít, že žijeme ve fantastické době, žijeme v čase nejrychlejších změn v celé historii lidstva. Dvacet let zpátky: žádný internet. Dneska je internet jako voda, instantní komunikace všude na světě. Předposlední změna takového kalibru trvala stovky let a jmenovala se knihtisk.

Ale to jsem trochu odbočil (ale i na tohle téma bych chtěl napsat delší článek).

→ Dále jenom jedna věc, která mě nedávno napadla: Všechna náboženství dostanou smrtelnou ránu ve chvíli, kdy se podaří objevit další inteligentní civilizaci. Každý pokrok v poznání postupně oddaloval klerikální optiku zaostřenou na geocentrický vesmír. Země je placatá a stvořil jí bůh. Ne není, ve skutečnosti je kulatá. Ok, ale všechno se točí kolem ní. Ne, Země se točí kolem Slunce. Ok, ale všechno se točí kolem Slunce. Ne, slunce je jednou z mnoha miliard hvězd. Ok, ale… Chápete kam to směřuje.

→ Co dál? Jo, taky jsem před nějakou dobou cvičně přeložil článek BotTorrent? Využití BitTorrentu jako nástroje pro DDoS útoky z TorrentFreaku. Ono překládat cizí článek do psané formy není tak úplně snadný. Člověk je vedený anglickým textem a pořád si říká, že česky to zní divně.

→ Pak taky proběhla Operace Tripkodér, kdy jsem jeden program napsal postupně ve třech jazycích. Proč? Jednak klasicky for the lulz a pak taky pro srovnání rychlosti. Vyšlo mi, že v téhle konkrétní situaci je PHP 50× – 100× pomalejší než C a Java/Scala je 6× pomalejší. Hmm, hmm, hmm. Asi tak.

→ Další věc na pořadu dne: Stand-up komici Dara Ó Briain a Bill Bailey mají nové záznamy představení: This Is the Show a Dandelion Mind.

Bill Bailey, jehož představení v jednom místě zcela vykolejilo, se od minule polepšil. U Tinselwormu jsem si říkal, je to dobré, ale-nějak-to-není-ono. Dlouho jsem se snažil zjistit, co vlastně chybělo a myslím, že jsem na to přišel. Jeho poslední dva stand-upy (Dandelion Mind a Tinselworm) postrádají nepřerušovanou linku absurdních příběhů a nečekaných tangent, která se táhne vystoupením od první minuty do poslední, Tinselworm i Dandelion mind jsou takové jakoby rozkouskované, zatímco jeho první tři zaznamenané stand-upy (Cosmic Jam, Bewildneress a Part Troll) na nás chrlí neutuchající proud bizarností. Ale i přesto, Dandelion Mind za to stojí.

Dara v This Is the Show daleko méně pracuje s první řadou publika, což je zatraceně škoda. Zakomponování vybraných jedinců z první řady byla Darova specialita. K tomu si připočtěte, že vynechal všechny vtipy o náboženství a homeopatii (Dara věří, že když se tyto vtipy naředí, budou mít daleko větší účinnost). Taky dobrý, ale minule jsem se nasmál víc.

→ Už jsem psal o Minecraftu – kombinaci cracku a digitálního lega? Hře, která je ošklivá jako prdel, ale i přesto se jí prodalo víc jak 1300000 (slovy jeden milion tři sta tisíc) kusů? Ne? Taková škoda. Je to free-form sandboxová budovatelská meta-hra a tak dále a tak dále a tak dále. Slovy nemůžu přesně vysvětlit kouzlo Minecraftu, to si musíte zažít na vlastní kůži nebo aspoň ten zážitek simulovat nějakým tím videem.

Můj příběh v Minecraftu začal, když jsem se objevil jsem se na ostrůvku, který by se vešel do dlaně. Jedna palma, trochu trávy, písečné pláže, jinak nic. Ale tohle idylické prostředí vydrželo jenom do setmění, kdy se objevily zombie, kostlivci, obří pavouci a vybuchující zelená monstra. Uplácal jsem doupě z bláta, abych v něm přečkal několik prvních nocí. Přes den jsem se vydával prozkoumávat okolní ostrovy, v noci, kdy to ve volné krajině začalo být nebezpečné, jsem doplaval zpátky na domovský ostrůvek a začal kopat pod svým domem z bláta. Objevil jsem první ložiska uhlí a železné rudy. Pak můj tropický ostrovní ráj shořel na popel a já se přestěhoval do Bel-Air.

→ Nedávný článek o revolucích v Tuniskou a Egyptě jsem updatoval o dva zajímavé zdroje.

→ A na konec 2 stripy jako za starých časů: 669.329 a 669.330 o životě, smrti, identických dvojčatech a jednom vrahovi.