k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Videa: Alive in Joburg, Psychopath, GNU/Linux

8. 10. 2009 (před 10 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Dneska půjde jenom o videa.

Před ne­dáv­nem jsem si po­chva­lo­val vý­ji­mečný film Dis­t­rict 9, který jsem se nebál pro­hlá­sit zda­leka nej­lep­ším filmem tohoto roku. Za­jí­ma­vostí je, že nejde o pů­vodní nápad. Re­ži­sér Neill Blom­kamp už v roce 2005 na­to­čil krátký snímek Alive in Joburg v němž načrtl ob­rá­cený pohled na mi­mo­zem­skou invazi, který byl poz­ději roz­ve­den do ce­lo­ve­čer­ního pro­ve­dení v Dis­t­rict 9. Právě o Alive in Joburg jsem na You­tube ne­dávno za­va­dil a nemůžu se ne­po­dě­lit. Velice pře­svěd­čivé.

**

Dalším videem je do­ku­ment o psy­cho­pa­tii. Psy­cho­pa­tie je taková za­jí­mavá mrcha, po­sti­žený na­pří­klad není scho­pen vnímat emoce, ne­stará se o ostatní, jde mu jenom o vlastní pro­spěch, dokáže s ostat­ními ma­ni­pu­lo­vat. Někdy to dojde tak daleko, že po­sti­žený nevidí pro­blém někoho jen tak bod­nout nožem nebo chlad­no­krevně za­vraž­dit. Ta logika je zvrá­cená: oni v tom nevidí nic špat­ného. Ne­do­ká­žou vnímat sku­teč­nost jako my „nor­mální“.

Navíc psy­cho­pa­tie, stejně jako všechny ostatní po­ru­chy osob­nosti a du­ševní cho­roby mají tu blbou vlast­nost, že nejsou vidět. Člo­věka, který kašle jasně po­známe, ale toho, kdo trpí třeba de­presí vět­šina lidí ne­do­káže iden­ti­fi­ko­vat jako ne­moc­ného. Stejně tak psy­cho­pata.

Na konci videa se zmi­ňuje jeden způsob jak de­fektní cho­vání od­stra­nit: mi­k­ro­či­pem na­hra­dit nebo sti­mu­lo­vat ty části mozku, které se po­dí­lejí na poruše osob­nosti, na­pra­vit tak cho­vání je­dince a vy­lé­čit ho. Ale to s sebou nese zá­sadní mo­rální otázky: na jednu stranu je to pro­spěšné pro spo­leč­nost, ale můžeme si do­vo­lit změnit sa­mot­nou pod­statu člo­věka a jeho svo­bodné vůle? Vy­lé­čený pa­ci­ent nebude ten stejný člověk jako před zá­kro­kem, ne­do­vede se chovat jako dřív i když by se se­be­více snažil. Stejné otázky se řešily např. ve filmu Me­cha­nický po­me­ranč. Alex je ze svého ná­sil­ného cho­vání vy­lé­čen Lu­do­vi­co­vou me­to­dou, ale už není scho­pen ja­ké­ho­koli násilí a stává se bez­bran­ným. Pře­stal být člo­vě­kem schop­ným sa­mo­stat­ného roz­hod­nutí. Ptám se: Můžeme si to do­vo­lit?

**

Další dva do­ku­menty na které jsem na­ra­zil, jsou Re­vo­lu­tion OSThe code. Oba jsou za­jí­ma­vými po­hledy do světa Linuxu, GNU, „hnutí“ free soft­ware, open source a jejich eko­no­mic­kými dopady. První jme­no­vaný do­ku­ment je mnohem za­jí­ma­vější, za­mě­řuje se totiž více na vše­o­becné otázky a ne­za­bývá se Li­nu­xem The Code.

Kdo by se chtěl do­zvě­dět další info na toto téma, za­jí­ma­vosti z vývoje Linuxu a života Linuse Tor­valdse, pak ať sáhne po knize Just for fun nebo její audio-verzi.

**

Když už mluvím o těch vi­deích – ze se­ri­álu Dva a půl chlapa se vy­klu­bala kom­bi­nace nudy, ste­re­o­typu, ob­čas­ného pře­kva­pení, trap­nosti a sem tam dob­rých hlášek. Dávám 1/10. Krev mi pilo hlavně, když si dělali srandu z de­prese a psy­chi­atrů. Pra­vi­dlo číslo jedna zní: nikdy si v ko­me­dii ne­dě­lejte srandu z ne­moc­ných. Těžko by si dělali srandu z jed­no­no­hých kriplů. „Jé hele on má ra­ko­vinu, no to je sranda.“ Za­jí­mavé, že u du­šev­ních chorob to ne­platí. Navíc ka­ri­ko­vat dok­tory je do­o­pravdy na­pře­sdržku. Hej lidi, oni jsou na naší straně. Oni nám vždycky po­má­hají (a pak se pří­padně do­má­hají peněz u ne­po­jiš­tě­ných, ale to nechme stra­nou).

**

Konec. Už za tmy jsem od­vo­zil dvě tuny písku a chce se mi spát.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz