Svět se hroutí

Začněme doporučením knih (a vy čtenářové se taky připojte a doporučte něco), které jsme v poslední době četli líbili se. Takže číslo jedna: Ragtime od Doctorowa – pěkný román o americe na začátku 20. století, který mě ze začátku zaujal tím, že děj plynul kolem a zdánlivě se nic nedělo. Vypadalo to, jako kdyby šlo hlavně o nástin společnosti té doby (kapitalisté ve svých mramorových palácích na jedné straně, dělníci se kterými se nikdo nepáral na straně druhé a černoši, které taky neměli moc v lásce na straně třetí).

Číslo dvě: Kmotr – mafiánská klasika, co víc o tom říct než: dobré, velice dobré!

Číslo tři: žádné číslo tři není!

Číslo čtyři: Little Brother taky od Doctorowa, ale tentokrát od Coryho. I když je to kniha určená pro mladší a i když je anglicky, je ke stažení pod licencí Creative commons (by-nc-sa) a je doopravdy dobrá. Už jenom předmluva je fantastický flák textu k zamyšlení. Little brother je o naší společnosti, neurotické a vystrašené, která se vzdala některých práv jenom proto, aby měla pocit jakéhosi virtuálního bezpečí, je to civilizace kamer, sledování, odposlechů a vysledovatelných čipů, které skrývá blyštivé pozlátko a nejsou na první pohled vidět. A v tomto prostředí se pohybuje hlavní hrdina – hacker, který ví, že je sledován a ví jak tomu vyhnout. A dál… dál jsem se nedočetl. Je to anglicky, takže to jde pomaleji, než by se mi líbilo.

I když je to moc pěkné, nějak nevím, co dál. Mám latentní depku zašitou hluboko pod kůží. Včera jsem si spravil náladu, když jsem vyhejtoval jednoho amíka na dA a pak jsem od tří do pěti hodin dělal věci do školy (od tří do pěti ráno). Věci, který musím dělat nedělám, odkládám, odsouvám a vyhýbám se jim, dělá se mi zle z povinností. Místo toho se patlám v projektech, které chci udělat, ale přesto kde nic tu nic. Je to se mnou špatný. Už ani nepíšu.

Už nějaký ten den tady je nová fíčura, ale ještě jsem to nehlásil, což muselo být nějakým nedopatřením. Takže vo co jako 'de, kámo? Pod každým článkem, povídkou, grafikou, novinkou nebo stripem je uvedena tzv. zkrácená adresa, což je adresa, která vede na daný článek, ale je mnohem kratší než ta regulérní, takže se hodí třeba pro zápisky do mikroblogů. Přece jenom rozdíl mezi https://k47.cz/povidky/na-palube-krizniku-mortis-arytmia a https://k47.cz/se318 je co se délky týče zcela zřejmý. Takže teď se to může do mikroblogů sázet jedna radost a nemusejí se používat externí služby jako třeba Dentovo jdem.cz. Otázka zní, jestli to někdo někdy využije.

A teď vám povím jedno děsivé tajemství. Stripy postupně docházejí. Už nějaký ten pátek jsem neudělal ani jeden jediný, takže teď opatrně dobírám poslední zbytky a pak bude definitivní konec. Dneska jsem zalovil v klobouku a vytáhl náladovku 669.238, která ačkoli vznikla před pár týdny, vystihuje současnost víc než dobře.

Dneska se musíte spokojit jen s jedním stripem, já jdu spát, zastřelit se nebo se něčeho pořádně napít. Ještě se uvidí.