k47.cz
koronavirus výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Servisní šachta

26. 10. 2008 (před 11 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Mám dojem, že jsem dotáhl k do­ko­na­losti umění stvo­řit nic ne­ří­ka­jící nadpis pro no­vinku. Ale nechme to být.

Dneska bych začal ně­ja­kým tím myš­len­ko­vým he­x­dum­pem. Tak předně: Tonda na­kousl v ko­mentu Tvorby velký pro­blém. Na­zna­čil, že struk­tura strá­nek je příliš ne­pře­hledná. Já bych k tomu dodal, že je ob­těž­kaná mi­nu­lostí a celé roky si s sebou nese dě­dic­tví mi­nu­losti jako kouli na noze. Za těch X let se k47čka hodně změ­nila, ale struk­tura je pořád stejná. Ale nic z toho nemůže omlu­vit, že na­vi­gace a sekce jsou ne­pře­hledné. Co zna­me­nají úvod­níky pro čte­náře? Jak se liší od ně­ja­kých úvah? K čemu je sekce ostatní nebo články? Sám nevím, ale uvě­do­muju si, že gra­nu­la­rita in­for­mací je značná (pře­lo­ženo do lid­štiny: spousta obsahu roz­str­ka­ného do spousty malých šuplíků). Změna je tedy nutná a ne­vy­hnu­telná a někdy v brzké době se něco stane. Možná to s sebou vezme do pekla starý layout, možná ho to jenom změní a za­počne éra jed­no­sloup­co­vého la­y­outu.

Taky vám při­pa­dají zvrhlé ty stránky, kde je pomalu víc po­stran­ních sloupců, hor­ních, dol­ních a boč­ních na­vi­gací a pa­ti­ček než sa­mot­ného obsahu? Možná se naplní krédo v jed­no­du­chosti je síle. Možná ne, ale kaž­do­pádně se něco stane. Nechci nic sli­bo­vat, ale už byly pod­nik­nuty určité kroky v tomto směru (což je shodou ná­ho­dou nej­čas­těji po­u­ží­vaná fráze v knize Kmotr, která s tím vším nemá vůbec nic spo­leč­ného).

Další věc: dávno/ne­dávno jsem pil a pak jsem na de­vi­an­tArtu ob­je­vil ně­ja­kou novou de­vi­antku, která ob­di­vu­hodně pra­co­vala se ste­re­o­typy KH BL FA. Nikdo mi ne­vy­mluví, že veš­kerá manga světa je kom­pi­lát sta­rých ste­re­o­typů, ze kte­rých vy­tváří nové a kdo četl je­di­nou, zná skoro všechny. Nicméně ona po­u­ží­vala ty správné háky, které na mě tak silně pů­so­bily. Byl jsem nadšen, čás­tečně zkla­mán a trochu zhnusen (což zna­mená, že za­ne­chala ten správný dojem), že jsem ne­o­do­lala napsal jí ko­men­tář ve stylu: možná, že jsem jenom opilý, ale tohle je ten nej­lepší art, který jsem viděl za po­slední měsíc. Což je po­chvala, která už ne­mohla být víc dvoj­seč­nější. Možná, že tvoje tvorba je to nej­lepší na světě. Možná. Ale možná jsem taky opilej a všechno vidím trojmo.

Třetí část mind-he­x­dumpu se týká také dA. Kdysi dávno jsem Pro­chá­zel profil ně­kte­rého z těch de­sí­tek de­vi­antů/de­vi­an­tek v Se­znamu a dostal jsem se k de­vi­aci, která se jme­no­vala too ex­pli­cit to be ID. Po­dí­val jsem se na ten ob­rá­zek a zase jsem si ta slova pře­četl. Ja­ký­pak too ex­pli­cit? Tohle je so­lidní porno. Otázka sa­mo­zřejmě zní, jestli porno patří na stránky, které mají v názvu art (dis­ku­tujte o tom)? Ale z porna je sa­mo­zřejmě nej­lepší Por­no­pho­nique. Wtz!

He­x­dump skon­čil ve­se­lým seg­men­tation faul­tem. A pointa? Nic moc, ale pro ty, kteří se pro­kou­saly tím ná­raz­ní­kem au­to­ma­tic­kých slov a li­te­rární roz­cvič­kou. Mám dva stripy o in­for­mač­ních tech­no­lo­gi­ích.

Strip 669.232 je o jednom z mnoha hrů­zostraš­ných virů, které se bles­kově roz­ší­řili a pa­ra­ly­zo­valy celý po­čí­ta­čový svět. Druhý strip číslo 669.233 se letmo dotýká smyslu života.

A ještě veselá zpráva na konec: napsal jsem kon­cept něčeho, co by mohlo být další Aryt­mií poté, co skončí sub­sé­rie za­po­čatá Ano­ma­li­ca­ris De­t­ri­men­tum. To něco nese kódové jméno Ne­vi­di­tel­nost, je to příběh stal­kera v ne­sná­zích a v sérii Aryt­mie by Ne­vi­di­tel­nost mohla být ozna­čena po­řa­do­vým číslem 11. Ro­zu­míte? Aryt­mie 11! To je přesně je­de­náct­krát více než jsem kdy plá­no­val. Ale sa­mo­zřejmě je nejdřív po­třeba dopsat a vydat díly, které leží v pro­storu ne­pub­li­ko­va­ných: Červ, Pla­neta vězení a ty všechny další. Vtip je v tom, že Ne­vi­di­tel­nost se ode­hrává ve stej­ném uni­verzu a čase a proto se ne­divte, že ob­sa­huje spo­i­lery jak to celé do­padne s ním, Axelem, bar­ma­nem z Ob­li­via, Ide­o­po­li­cií, stal­kery a to­ta­lit­ním sys­té­mem. Ale ještě je to příliš hrubý text, který má k do­ko­na­losti za­tra­ceně daleko…

Takže já bych to dneska za­ba­lil. Shle­dáme se zase někdy příště, až mě opět chytne křeč do prstů & zá­chvat gra­fo­ma­nie.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz