k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Programovat, učit se & kreslit

5. 2. 2008 (před 12 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Včera jsem spal dlouho a dobře. Pak jsem vstal a hlavou se mi mihly tři body plánu na ten den: pro­gra­mo­vat, učit se & kres­lit. Dalo by se říct, že jsem všechny tři splnil. Učil jsem se a na dnešní zkoušce jsem měl 100% úspěch, napsal jsem další řádky webo­vého crawleru, který by měl vy­hle­dá­vat a sta­ho­vat ile­gální sou­bory z fi­le­hos­tingů (hudbu, filmy a tak) a pak jsem taky kres­lil. Něco mám zase v plánu a jsem zvě­davý, jak to do­padne. No ještě uvi­díme…

A teď k tomu dů­le­ži­tému: Před­mi­nule jsem vy­pus­til do ple­néru po­vídku Svě­dec­tví o cho­robě. Za­jí­mavé na ní bylo mimo jiné to, že ve sku­teč­nosti jde o po­kra­čo­vání jiné po­vídky, kterou jsem napsal dříve, ale zve­řej­ňuji jí teprve teď. Tento prequel se jme­nuje Do le­dovce vy­te­sán. Napsal jsem ho už v pro­sinci mi­nu­lého roku a při­hlá­sil ho do SASPI workshopu na téma úplně jiné vánoce. Do le­dovce vy­te­sán byl vlastně hack toho tématu. Příběh se ode­hrává na vánoce mi­nu­lého roku, ale ně­ja­kou at­mo­sféru klidu a pohody roz­hodně ne­če­kejte. Je to trochu smutná a trochu str­nulá po­vídka, ve které jde o kon­čící příběh dvou lidí z nichž jeden umírá v ne­moc­nici ne­vy­lé­či­tel­nou plicní cho­robu a druhý se potácí na hra­nici smutku a ší­len­ství. Je to moje kla­sická zne­klid­ňu­jící a ne­jasná po­vídka, kde ne­padne jediné kon­krétní jméno. Ale jsem si jistý, že ti, kdo četli třeba N13 nebo aB najdou určitá vo­dítka, zařadí všechno do ně­ja­kého šir­šího rámce a sou­vis­lostí a určitě budou pře­kva­peni (teď je jenom otázka jestli mile nebo zle :D ).

Myslím, že to by sta­čilo k nové po­vídce z mé klá­ves­nice. S úvody k vlast­ním textům mám vžd­kycky docela pro­blém. Jednak chci lidi navna­dit, aby si to pře­četli, ale na druhou stranu zase nechci, aby to vy­pa­dalo, že příliš vy­chva­luju svojí vlastní tvorbu. Jestli tohle čte nějaká kre­a­tivní duše, klidně ať mi pošle nějaké své pro­dukty tvůr­čích křečí. Mi­le­rád to tady zve­řej­ním. Sa­mo­zřejmě nemůže čekat, že za to do­stane víc než ne­hy­noucí slávu u čte­nářů k47čky (myslím u obou dvou čte­nářů :D).

A dneska budeme fi­ni­šo­vat stri­pem! Nümero 669.137 je o tématu blíz­kém snad kaž­dému člo­věku – o vy­mý­tání ďábla ze psů.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz