k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Příběhy zpoza Proxy

28. 2. 2015 — k47 (CC by-nc-sa)

Zrovna nedávno jsem si říkal: "Propáníčka, nebylo by fajn, kdyby existoval nějaký vyhledávač v pražských antikvariátech?" O chvíli později jsem zjistil, že přesně taková věc existuje a o další chviličku jsem se stal hrdým vlastníkem pár regálů velice levných knih. Z důvodu eliminace nákladů jsem se pro ně ještě musel stavit. S náklaďákem.

Když nakupujete knihy touto cestou, proces nákupu probíhá stylem, že si najdu, kde v regále začíná (třeba) Borges, zjistím kde končí, vezmu všechny knihy mezi těmito dvěma body a přesunu je k pokladně. S cenami kolem dvaceti halířů za stránku je to jediná logická cesta.

Nejzajímavějším úlovkem je rozhodně anglická (a velice levně tištěná) verze Nabokovova Pale Fire (česky Bledý Oheň), o které jsem četl v souvislosti s House of Leaves a Homestuck jako jedné z raných metafikcí. (Druhou zajímavou kořistí je pak tohle monstrum.)

Když už tu zmiňuji ten proklatý Homestuck, tak se sluší dodat, že mi po pár stovkách stránek zlomil vaz. Ptal jsem se lidí znalých tohoto fenoménu a ti říkali, že někdy po tisícovce se to zlepší. Nevím jestli mysleli, že to začne být zajímavější, nebo že čtenář, který se už dostal tak daleko, začne podléhat Stockholmskému syndromu, přistoupí na pravidla hry a zbytek dojede setrvačností. Ať už je to tak nebo tak, stále to nevysvětluje, jak se právě tenhle webkomix mohl stát tak masivně populárním? Úvodní bariéra se zdá příliš vysoká a extrémní effort justification (ospravedlnění v duchu "protože jsem něčemu věnoval spoustu času, musí to za ten čas přece stát") začne působit až na ty, kteří se přes tuto překážku dostali.

Od Homestucku jsem si na chvíli dal pauzu a během jednoho večera prolétl 700 stránek webkomixu Whomp!, který jsem si posléze přidal do RSS čtečky a všem ostatním doporučuji stejný postup. Whompu dávám hodnocení ★★★★☃.

A abych nezapomněl to hlavní proč dneska vůbec píšu: Devátá Terminalita je připravená k okamžité konzumaci očima a myslí. Jde o několik zbytečných paragrafů, které bych měl nejspíš odstranit, pár řádků o společné historii hlavní dvojice s Doktorem Browbackem a pár slov o Ruby, která se znenadání vrátí. Vodítkem je tentokrát věta: "Exitus," odpověděla bez špetky naděje v hlase.

Na začátku operace Terminalita mk. 2 jsem slíbil tempo jedné části za týden, od té doby uběhl přesně měsíc a slíbená kadence se už začíná zpomalovat. V téhle chvíli nezbývá než doufat, že frekvence nespadne k něčemu jako "jedna část za rok", což se dost podobá době před operací Terminalita mk. 2.

PS: Po tisícovce se to doopravdy o něco zlepší.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz