k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Pozzor poezzie

27. 4. 2008 (před 11 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Začnu hned vel­kými věcmi: Na­stala veliká změna, která se dá srov­nat snad jenom s pří­cho­dem doby ledové a to jenom velice ztuha. Jde po­cho­pi­telně o dnešní strip, který je zcela jiný než všechny před­chozí. Číslo 669.149 opus­tilo kon­cepci tří okýnek a mi­k­ro­pří­běh (ab­sence humoru se ne­změ­nila) je teď ob­sa­žen v jednom panelu. hmmm… příliš keců o ničem… Nicméně, kdyby to někoho za­jí­malo, tak ti čtyři po­hlední mladí muži jsme my: tedy já, brácha, Helbi a malej Martin.

Dál jsem se roz­hou­pal a se zpož­dě­ním ně­ko­lika let při­ná­ším ně­ja­kou tu poezii s velice ro­man­tic­kým názvem Háky na maso. Je to velice stará věc, o které ani nemůžu přesně říct, kdy jsem ji napsal, ale od­ha­duji to někam do ča­so­vého rozpětí od září 2002 do června 2006. A už asi půl roku mám na­psáno v po­znám­kách abych Háky na maso našel, pře­psal a zve­řej­nil a když jsem si po­sledně dělal ve věcech po­řá­dek, stalo se.

Ale o čem vlastně jsou Háky na maso? Jsou hlavně o cestách vlakem a ná­la­dách, samotě, smutku, se­pa­raci, lásce. Psal jsem to kdysi dávno v dobách, kdy jsem byl docela dost du­ševně a citově roz­vo­ra­nej a tak jsou Háky na maso takové jaké jsou.

Další malou za­jí­ma­vostí je že každá sloka je tvo­řena 13 verši po 13 sla­bi­kách. Všichni po­věr­čiví lidé by jí pro to neměli číst.

A jen tak mi­mo­cho­dem: baví vás po­mlou­vat lidi za jejich zády? Mě ano.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz