k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Kvílení na Měsíc

9. 10. 2011 (před 8 lety) — k47 (CC by) (♪)

Po­slední dva týdny jsem do­stá­val takový divný pocit, který jsem ne­do­ká­zal dost dobře vy­svět­lit. Nějaká ne­u­r­čitá vzpo­mínka… Co to jenom mohlo být?


CC by-nc-nd (via)

Vzpo­mněl jsem si teprve, když se včera zna­telně ochla­dilo. Stál jsem ve dve­řích na balkon a díval se na oce­lově šedou oblohu. To je ono! První před­zvěsti zimy!

Pomalu se na nás tlačí zima a s ní při­chází můj noční režim. Jedině v zimě můžu pro­spat celý den, pro­bu­dit se za sou­mraku a jít spát až ráno. Pak to vypadá, jako kdyby země byla trvale při­krytá tmou. Celé týdny bez slunce. A mi­nu­lou zimu upro­střed té ne­ko­nečné noci, ve dvě nebo ve tři hodiny ráno, jsem na sebe házel svojí starou go­ra­te­xo­vou bundu, staré roz­tr­hané boty, roz­tr­hané ple­tené ru­ka­vice bez prstů, KSK kalhoty a tlus­tou černou čepici a vy­rá­žel si za­bě­hat. Na osa­mě­lou cestu pod še­do­čer­nou ob­lo­hou. To byl ten pocit: byl jsem jediný široko daleko vzhůru a běhal v té zimě. Na­jed­nou jsem měl po­divný pocit svo­body. malou sou­kro­mou ni­r­vánu.

A dneska jsem se po­dí­val na hodiny. Bylo půl čtvrté ráno a tak jsem vy­ra­zil…

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz