k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Knihy a tak podobně...

18. 2. 2013 — k47 (CC by)

Kromě všeobecné literární mizérie, která se mi line zpod prstů, jsem taky v poslední době dočetl pár knížek. Jedna z nich bylo Vzkříšení od Tolstoje. Říká se, že romány ruských realistů jsou strašlivě dlouhé bichle a proti tomu nemůžu nic namítat. Ale ono to není vůbec na škodu. Z téhle knížky jsem měl příjemný pocit úplnosti. Příběh se valil vpřed a bral s sebou všechno, co stálo v cestě. Nevěnoval se jenom tomu, co bylo potřeba, aby se děj pohnul vpřed, ale vykládal a popisoval celou ruskou společnost na konci devatenáctého století. Všechno odzdola až nahoru, od beznaděje chudiny po hýření a okázalosti horních vrstev společnosti, která ale žila prázdné a falešné životy plus všechno mezi tím. Knížka měla silný humanistický podtext, socialistické poselství, kritizovala všechny formy organizovaného náboženství, vězeňského systému a slepé byrokracie jejíž činnost se dá nejlépe popsat jako zákonné zlo. Celkově všechny tyhle věci kolem byly zajímavější než příběh Něchljudova a neprávem odsouzené Kaťuši.

Hned po tom, co jsem dočetl Vzkříšení (a pak jednu další knížku, kterou nebudu jmenovat) jsem se pustil do House of Leaves. Tenhle román jsem si zamiloval na první pohled. Stačilo abych na internetu viděl obrázky tří stránek z knihy a věděl jsem, že ji musím mít. Bylo mi jedno o čem je a jestli bude dobrá nebo špatná. Hned jsem šel na Amazon a objednal si jednu použitou kopii ze Skotska (zajímavé, že u nás bych za ní zaplatil 800 korun, ale z Británie i s dopravou mě přišla jenom na polovinu).

Na House of Leaves je nejzajímavější jak je napsaná. Dovolte, abych to demonstroval obrazně:

Celkem má přes 650 stránek a to mi na nějakou dobu vystačí.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz