Ještě jednou a naposledy stopem po galaxii

…aneb Losox pochybnosti

Dneska začneme trochu jinak. Začneme screenshotem mojí plochy. Abych objasnil svůj podivný čin, musím říct, že se mi po dlouhé době podařilo přizpůsobit si svůj desktop, aby se mi líbil a ze současného stavu mám dobrý dojem. Z onoho obrázku se dá vypozorovat několik věcí: že mám rád jednoduché motivy a černobílá úplně stačí, že čtu mangu, že můj uživatelský účet se jmenuje k47, že můj počítač má jméno MightyBook a taky že na notebooku mám Linux. Je to trestné? Ne-po-chyb-ně.

Na tuto dobu jsem plánoval velikou změnu, která zatřese samotnými základy k47čky a uvrhne nás do doby relačně-databázové. Bylo by to sice moc pěkné, ale zase bych ztratil svobodu, jak prezentovat svoje lehce chaotické univerzum. Takže až někdy příště. Projekt k47 verze 9, ale nebyl do země zadupán kompletně, přinesl nám nový shoutboard a knihu návštěv (knihu nahodím později).

Tolik tedy k technologicé optimizantropii. Je to jenom jedna stránka věci. Pak je tu samotný obsah a to mi jistě dáte za pravdu, že ten je daleko důležitější. Samozřejmostí je klasický strip 669.111. Když ho budete číst nezapomeňte, že do konce světa zbývá 669 vteřin a odpočet běží.

Taky jsem psal. Na klaviatuře mého laptopu vzniklo několik stránek textu, několik prozaických produktů, prostě povídky. Není to další Světlo v zádech, je to něco menšího, něco takového jako velice nepřímé pokračování Arytmie, které nese název Příběh cyklistův. A nese se ve velice podobném duchu jako první Arytmie. Příběh cyklistův vypráví o cyklistovi, který utíká a ani přesně neví před čím. Šestnáct let zběsilého úprku před Bestií v sedle kola bez přestávky, ale vlastně proč? To je nástin příběhu. Taky se tu mihne Detektiv (ti kdo četli Ar to zcela jistě ocení) + pasáž o sexualitě hlavního hrdiny, která se lehce vymyká majoritám. Bavte se stejně jako jsem se bavil já, když jsem tu špínu datloval na klávesnici.