k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Jak jsem se (skoro) stal vegetariánem

16. 7. 2015 — k47 (CC by)

"Co kdybych si nedal maso?" zeptal jsem se sám sebe, když jsem zíral do lednice a přemýšlel, co si dám k večeři v půl čtvrté ráno. "Proč ne? Mohlo by to být lepší pro mě, mohlo by to být lepší pro životní prostředí." Hned nato jsem se pustil do tuňáka v konzervě. Hmm, takže možná příště.

Moje vegetariánství se nese v duchu Billa Baileyho:

I'm a vegetarian, I'm not strict. I eat fish. And duck, but they're nearly fish aren't they. -- I'm like a post-modern vegetarian. I eat meat... ironically.

nebo Dylana Morana:

I'm a vegetarian... I mean... I'm not strict, in that I eat a lot of meat. But that's because I like the taste, so morally I win. I don't mess about, y'know some people just eat fish, for me it's just things with faces, just flash fry the face. I like to interact with my food... and you always win the staring contest if you eat the eyes.

Jde o vegetariánskou obdobu agnosticismu: Preferuji nejíst maso, ale když se občas vykoupu v prasečí krvi, nemám z toho špatné svědomí.

Kdo čekal nějaký podrobný dušezpyt o krutosti na zvířatech nebo cestu za osvětou duše, toho musím zklamat. Osvícení přišlo znenadání a za moc nestálo. Přesně tak by mohl znít další podtitul mojí fiktivní autobiografie.

This is the way the world ends Not with a bang but a whimper.

PS#1: Vypadá to, že v nejbližších letech jak masný průmysl, tak i vegetariánství ztratí smysl, protože budeme schopni uměle vyrábět maso ve velkém. Před pár lety stál hamburger ze syntetického masa 300000$, teď je to pouhých 12$. Za pár let to může být ještě méně a když se rozjede průmyslová výroba, dostaneme maso pro jehož produkci není potřeba zbytek zvířete a celá infrastruktura, která produkuje věci, které do toho zvířete cpeme. Jediný problém bude vědomí, že jde o maso ze zkumavky a přes to se sluníčkoví někteří lidé nemusí přenést, protože to není přirozené.

PS#2: Nová dávka Terminality: T19 (Tetování), T20 (Čtyřicet tisíc slepých opic), T21 (Zóna) a T22 (Neklid) jsou online, připraveny k vašemu potěšení. T19 můžete rovnou přeskočit, protože se v něm nic důležitého nestane. Naproti tomu v následujících třech částech začíná pád dvou hlavních protagonistů.

Vodítka jsou následující: T19 - žádné vodítko, v následující revizi bude tahle část vyřazena, T20 - veškerá naše komunikace [je] už dlouho napíchnutá a Trudy odposlouchává každý bit, T21 - Bod zlomu a T22 - Té noci jsme ji viděli naposledy.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz