Co by udělal Pierre Menard?

Although it may seem like all hope is lost…

Takhle končil jeden paper, který se mi nedávno dostal do rukou a stejně se dá popsat místní situace, hlavně co se týká mého závazku postupně odtočit Terminalitu a jednou pro vždy na ní zapomenout. Stále to platí i když iluze dochvilnosti vydrží jenom, pokud budeme předstírat, že se poslední dva týdny z důvodu nějaké časové anomálie vůbec nekonaly. Nicméně desátý fragment je online. Vodítkem jsou tentokrát věty: Nestalo se nic, co bych si pamatoval. a Dva páry očí upřeně sledovaly naší trajektorii nocí. (Druhá věta je spoiler, takže byste ji za žádných okolností neměli číst.)

Když už tu jsem, musím si a všem kolemjdoucím nalít čistého vína: Jak to po sobě čtu, musím přiznat, že mnohavrstvost povídky, kterou jsem už dříve naznačoval, není víc než pouhá lež. Z větší části jde jen o inconsistent mad rambling, které nikam nevede a do kterého je místy vražených pár slov, které naznačují možnost něco hlubšího, ale nedávají nejmenší naději zjistit o co jde.

Některé pasáže jsou navíc naprosto otřesné. Výsledek, který se dostane na k47čku není nijak slavný, ale to není nic proti největším hrůzám, které skončí přepsané a zůstane po nich jen stopa v git repozitáři. Naději na dramatické vylepšení jsem už dávno ztratil a místo toho do poznámek (které začínají být poněkud barokní a plné zbytečných věcí) dopisuji zmínky o DNOTS, tedy toho, co mělo být pokračováním téhle zatracené povídky.

I když – a to bych nejspíš neměl říkat nahlas – dostal jsem nápad napsat Terminalitu znovu. Ne přepsat, ne opravit, ale vytrhnout z ní páteř osnovy, zbytek zahodit, přidat ty naznačené dějové linky a to co se stalo před a po tom a začít psát od nuly. Výsledek bude větší, lepší a hlavně lépe strukturovaný.

Zbývá jen doufat, že to nedopadne jako Borgesův Pierre Menard, který se snažil znovu napsat Dona Quijota a natolik se ponořil do reálií Španělska sedmnáctého století a Cervantesova života a tvorby, že Dona Quijota napsal slovo od slova stejně jako originál. (Pierre Menard mimo jiné zmíněn jako skutečný autor i v poznámkách 49 a 50 knihy House of Leaves.)