k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB

««« »»»

Anomalocaris detrimentum reloaded

28. 3. 2009 — k47 (CC by-nc-sa)

Hej, hej, hej. Něco se stalo, něco málo: jaro se pořád cuká a ne a ne na to na nás vy­ba­lit, moje cho­ro­ba se ko­neč­ně začala lepšit a, co si tak vzpo­mí­nám, měla úplně stejný průběh jako ta minulá, která mě po­tka­la plus mínus přesně před rokem: ze za­čát­ku mi bylo fakt mi­zer­ně, tak jsem celý dny ležel a kurý­ro­val se, ve čtvr­tek jsem si při­pa­dal OK, tak jsem stejně jako minule šel do školy, ale to jsem neměl dělat. V pátek jsem byl zase lazar a až dneska se lepším. Pointa: není nic jako skoro-zdravý. Buď jsem v pořád­ku nebo jsem marod. A když jsem marod, tak se sakra budu kurý­ro­vat. Teď jenom abych si tohle přeče­tl přesně za rok znova.

Další věc: zase jsem zlehka za­tla­čil na klá­ves­ni­ci a trochu jsem po­kročil s po­víd­ku, které říkám Ter­mi­na­li­ta a i když se to z názvu nemusí zdát, vůbec ne­pa­tří mezi Aryt­mie. Série Mortys Aryt­mia je taky už nějaký ten pátek ro­ze­psa­ná a taky jsem v ní už dlouho dobu ne­po­stou­pil dál. Ale, a to je důleži­té, děje se s ní aspoň něco. (Ne)dávno jsem totiž na zá­kladě při­po­mí­nek pro­ve­dl (místy docela zá­sad­ní) ko­rek­ci po­víd­ky Ano­ma­lo­ca­ris de­t­ri­men­tum, aby byla aspoň trochu či­tel­nější.

AD je do­o­prav­dy divný příběh, pra-po-divný, který se ani ná­ho­dou nemůže brát do­slov­ně. Všech­no je tak ab­surd­ně přehna­né, že to snad ani nejde brát vážně. AD je ší­le­nost, spon­tán­ní smršť slov, která se mi hnala hlavou, nejde tam vůbec o reálie, není to sci-fi (i když se tak jeví), není to pri­már­ně studie o vývoji tech­ni­ky, ani žádná zkur­ve­ná vize. Jde ve své pod­statě o vni­tř­ní příběh – příběh o stra­chu & úz­kos­ti & hle­dá­ní jistot jed­no­ho člo­vě­ka, který se ztra­til v od­li­dště­ném světe.

Tolik k AD.


A na­ko­nec možná přijde k dobru strip 669.259 o tom, jaké jsou sku­teč­né plány Googlu.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz