#98

Přá­telé jsem tu zas. Jste rádi?

Ne­bu­deme se zdr­žo­vat zby­teč­nými plky a jdeme na věc. Hned zkraje všem ozna­mují, že zdejší autor Honza změnil identitu a teď se jme­nuje Štoky, což je pře­zdívka vy­chá­ze­jící z jeho pří­jmení. Tak mu tak ří­kejme, když se mu to líbí. (Jeho jméno jsem opra­vil u jed­not­li­vých děl, ale v ar­chivu no­vi­nek je uvá­děna stará pře­zdívka).

Už kdysi dávno mi Štoky poslal báseň Myš­lenka, ale nějak u mě na kompu za­padla a po­za­po­mněl jsem na ní. A tak jí zve­řej­ňuji pozdě, ale přece. Taky mi k ní napsal, že by jí rád zhu­deb­nil. Tak tedy kdo­koli, kdo by se toho chtěl ujmout, může a taky se může pro­střed­nic­tvím K47čky po­dě­lit o svůj výtvor.

Také kdysi dávno jsem sepsal báseň Man­ti­nely vidin & vidiny man­ti­nelů – po­zná­vání světa. Byla na­psána během dvou nocí kolem druhé hodiny a vy­práví o roz­hoř­čení ze spo­le­čen­ských sys­témů, pro­bu­zení z iluzí a snech.

Štoky ne­dávno poslal svojí bás­ničku Vločka pro tebe.

Jimmy Dixon je věčný. A aby to tak bylo i nadále pra­cuji na druhém díle. Včera jsem do­fo­til chy­bě­jící záběry a tak mi už nic ne­brání, abych vše do­kon­čil. Abyste uvě­řili, že ne­za­há­lím, tady máte dva malé ná­hledy na komix: verze evo1 a evo2. Ještě malá po­známka: tento týden jsem koupil di­gi­tální foťák, takže brzo začnu zve­řej­ňo­vat spousty fotek. Fotit s di­gi­tá­lem je skoro ná­vy­kové. Taky jsem se pustil do ma­lo­vání obrazů. Těšte se, bude toho moc.