#86

Po dlouhé době se zase ozval „stájový autor“ Honza. Nemám mu za zlé, že to trvalo tak dlouho. Nálada na tvorbu přichází celkem náhodně a nepravidelně a nemá smysl se do psaní nutit. Takhle nějak to psal Honza ve svém mailu a musím mu dát za pravdu po probdělých nocích, kdy jsem kolem druhé hodiny seděl nad blokem a nevěděl jak pokračovat v rozpracovaných povídkách, jsem začal malovat tu mechanickou verbež. Nemělo to umělecké ambice, spíš to byla jakási vnitřní potřeba vylhat si svět ve kterém vše funguje podle jasně daných pravidel a nelze nic zkazit. Hmm… tohle sdělení možná nepatří do novinek, ale co naplat.

Přesto Honzu políbila můza a sepsal báseň jménem Čas. V této rozsahem menší poezii připouští podřízenost všech věcí času, který vládne, letí stále vpřed a něco přináší, něco odnáší…

Ve svém mailu ještě psal o písničce, pro kterou píše text a chválil moje Kouzlo letního odpoledne. Musím se pochlubit :).