#85

Přišla po­slední prázd­ni­nová ak­tu­a­li­zace. Bim-bam, smu­teční zvony se ro­ze­zněly.

Po více než měsíci jsem sepsal nový úvod­ník re­ka­pi­tu­lu­jící moje prázd­niny. Trochu smutné, ale prav­divé. Bo­hu­žel.

Pak jsem taky zve­řej­nil po­vídku Kouzlo let­ního od­po­ledne na­bi­tou pocity, které mnou občas zmí­tají, když sedím u okna a koukám ven. Smutek, me­lan­cho­lie, touha ob­sáh­nout celé to ne­u­cho­pi­telné, ale fas­ci­nu­jící jsoucno.

Po­vídka Příběh špíny vel­ko­města není a asi v brzké době nebude. Roz­hodl jsem se ji ra­zantně změnit. Styl je ne­vy­ho­vu­jící, slovní spo­jení ne­o­hra­baná, děj pomalý a cel­kově ne­vy­ho­vuje „ko­nečné kon­cepci.“ Teď už žádné datum nesli­buji, pro­tože chci vy­tvo­řit po všech strán­kách skvělé dílo.