#84

Prázd­niny se už pomalu chýlí ke konci. A aby vám to lépe utí­kalo při­ná­ším něco na čtení.

Prvním že­líz­kem v ohni je nultý díl po­víd­kové série Nic se neděje, tedy Nic se neděje – nultý díl. Nejde o pravý „další díl“, ale jedná se pouze o jakýsi prolog na­sti­ňu­jící, co všechno se stalo onoho dne, kdy se vlastně nic ne­stalo. Pár příhod se událo a série bude mít možná ještě ně­ko­lik dílů.

A pak je tu poezie. Můj pří­spě­vek nese název Kusy ledu a snaží se vy­stih­nout moje apa­tické pocity a znuděné nálady, plné skepse ale i mnoha oče­ká­vání.

V po­slední řadě bych chtěl smutně ozná­mit, že se Příběh špíny vel­ko­města pozdrží. Jedná se o po­měrně roz­sáhlý příběh, který vy­ža­duje ještě po­měrně roz­sáhlé ko­rekce a opravy. „Datum vydání“ se tedy po­souvá na ne­u­r­čito.

Navíc vpravo na pozadí Cen­teru přibyl nový gra­fický prvek. Jedná se o jakýsi sloup tvo­řený ho­ří­cími mosty, věžemi, to­vár­nami, bu­do­vami a tvá­řemi pro­ve­dený v mém ob­lí­be­ném ne­u­r­či­tém stylu.