#62

Ko­nečně na­de­šel čas na nejmenší velký příběh! Ko­nečně dnes jsem zve­řej­nil svojí dlouho při­pra­vo­va­nou, dlouho pro­mýš­le­nou, dlouho psanou a dlouho opra­vo­va­nou po­vídku jménem Za­ví­ráme s podti­tu­lem „“nejmenší velký příběh„:[po­vidky/za­vi­rame]“. Jak dává podti­tul tušit, jedná se zas o další velkou po­vídku, která bude dlouhá, na­pí­navá a myš­len­kově hlu­boká. Všechno co si račte přát :-). A o čem, že je? To si musíte pře­číst sami, ale něco přece na­zna­čím. Hlavní hrdina se pro­budí v baru a na moc věcí si ne­pa­ma­tuje, vyrazí hledat, ale čím dál víc se za­mo­tává sám do sebe. Neví ani kdo sám je, natož co po­hle­dává v tomhle divném městě. Pro před­stavu, jak to s touto po­víd­kou myslím vážně, jsem vy­tvo­řil i gra­fické logo této po­vídky místo běž­ného nad­pisu.

Dále jsem vnitřně po­změ­nil úvodní stránku sekce miz­ze­rie (už po­ně­ko­li­káté). Nyní by se měla na­čí­tat o 33% rych­leji a změna umož­ňuje snad­nější ak­tu­a­li­zace. (jestli se vám zdá, že to všechno dělám pro sebe máte sto­pro­centní pravdu :-)