k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

#54

23. 12. 2003 (před 16 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Dneska (resp. včera) jsem si za­vzpo­mí­nal na sladké za­čátky mého webu a z be­ze­dných útrob mého disku jsem vy­lo­vil staré úvod­níky. Četl jsem a plakal jsem, pro­tože takhle do­jemné čtení, to svět ne­vi­děl a mě jen tak le­da­něco ne­do­jme. A abyste z toho taky něco měli, zpro­střed­ko­val jsem ex­kurzi proti proudu času a shro­máž­dil jsem vše v ar­chivu úvod­níků. Jed­not­livé úvod­níky ne­vy­pa­dají přesně jako dřív, barvy jsou dnešní, ale obsah je věrnou kopií. Pak jsem taky ke kaž­dému při­řa­dil krátký, ale za­svě­cený ko­men­tář. Odkaz bude vždycky pod ak­tu­ál­ním úvod­ní­kem.

Aby se ne­řeklo, napsal jsem dlou­hou báseň s dlou­hým názvem :Ná­dražní příběh jed­noho let­ního dne (Óda o Mar­ti­novi a Janě). Z podti­tulu by se dalo vy­tu­šit, že se to bude týkat M@rtyho z naší au­tor­ské smečky, ale není to tak. Jedná se o zcela vy­myš­le­ného Mar­tina a zcela vy­myš­le­nou Janu (i když :-). Tak, fakta jsme si ujas­nili. A o čem že to bude? Je to divný příběh se šťast­ným koncem, který se skrytě vy­smívá le­dasčemu: pří­rodní po­e­tice, která bývá značně při­ta­žená za vlasy; Českým drahám a jejich pří­stupu: půl hodiny zpož­dění – nor­málka; lásce, která má­lo­kdy bývá tím čím chce být, má­lo­kdy je upřímná; Mar­ti­novi a jeho ne­o­vla­da­tel­ným ži­vo­čiš­ným touhám; prostě je tam všechno možné. Stačí jen číst & bavit se. Text je sice stavěn docela po­divně a rýmuje se to jakože jó a né. Čtěte & bavte se. Amen!

A na úplný konec všeho se zmíním, že jsem stvo­řil novou hla­vičku pro hlavní stránku (center).

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz