k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

20012 - ale jo, zas tak zlý to nebylo

8. 1. 2013 (před 6 lety) — k47 (CC by) (♪)
CC by (via)

Uká­zalo se, že na le­to­šek plá­no­vaný konec světa měl jeden zá­sadní ne­do­sta­tek a to, že se mu ne­po­da­řilo ukon­čit svět. Jenom díky tomu můžu minulý rok re­ka­pi­tu­lo­vat do krátké slovní křeče do­pro­vá­zené ně­ko­lika čísly pěkně v klidu a ne­mu­sím se krýt před pr­ší­cím ohněm nebo jinou apo­ka­lyp­tic­kou even­tu­a­li­tou.

Nu­me­ricky vzato byl 012 ná­sle­du­jící: 14 článků, 22 no­vi­nek, 4 stripů, aspoň 12 článků o pro­gra­mo­vání a 9 po­ví­dek (jme­no­vitě: Pořád utíkat…, 12 kladiv], Ří­ká­vala mu, že má krásné oči, Life as a ser­vice, Svět pro­střed­níků, Tan­čící slon, Po­jí­dači snů, Město #2Město #3).

A o čem jsem psal tak jinak?

Hned ze za­čátku roku jsem napsal pár slov o tom, jak nám za­vřeli Me­gaupload a ná­sled­ném shit­stormu, krátce po tom návod jak bo­jo­vat proti všem bu­dou­cím in­kar­na­cím dohody ACTA a od té doby to letělo na te­ma­tické horské hráze: Drogy & al­ko­hol 2.0, Di­gi­tální Ab­so­lu­tis­mus, dva útoky na vlast­nic­tví (#1 #2), pro­jekt ge­ne­ru­jící stro­jově čtené au­di­ok­nihy, pak ná­sle­do­vala ne­slavná etuda s (dal­šími) umí­ra­jí­cími pev­nými disky a hned po ní nějaký ten stand-up comedy všechno prů­bězně pro­klá­daně ně­ko­lika články o pro­jektu cha­n­mi­ner.

Do­hro­mady to dělalo 226058 znaků ukry­tých v 30098 slo­vech. Pro srov­nání: během roku 2011 se mi po­vedlo vy­pro­du­ko­vat 366801 znaků/45645 slov a rok léta páně 2010 zažil příval 227583 znaků/30965 slov. Takže to vypadá, že to s k47čkou šlo k čertu už dávno a teď pře­žívá ve stavu hlu­boké hy­ber­nace.

Dál už jen te­le­gra­ficky: Za­lo­žil jsem se­pa­rátní blog funk­ci­o­nálně.cz, kam jsem začal smě­řo­vat články o pro­gra­mo­vání, aby mi tu ne­ka­zily pu­ris­mus a ne­ře­dily ší­len­ství; opět jsem se zú­čast­nil Na­NoWriMa a opět jsem si užíval každé slovo; ob­je­vil jsem nový způsob psaní prózy, kte­rému říkám účten­ková metoda a myslím, že má šanci se stát po­dob­nou sen­zací jako byla Gonzo žur­na­lis­tika Hun­tera S. Thomp­sona (touto me­to­dou vznikly Pořád utíkat12 kladiv a čás­tečně i Tan­čící slon a při­pra­vo­vaný Věk Bo­lesti).

A-to-je-tak-nějak-všechno.

Co nás, vás & mě čeká dál, v roce, na který určitě taky vyjde nějaký ten konec světa?

Hned ze za­čátku pu­b­li­kuji dvě dlouho od­klá­dané po­vídky, po nich přijde řada na plody le­toš­ního Na­NoWriMa a pak prav­dě­po­dobně začnu čistit trubky a po­ku­sím se pu­b­li­ko­vat všechno, co v nich za ty léta uvízlo. A že toho je. Plán, který je zá­ro­veň mým před­se­vze­tím, je jed­no­du­chý: bavit se, dělat, co jsem dělal před tím, ale o něco lépe, pokud tedy ne­za­žiju další první vlnu.

A málem bych za­po­měl, letos 23. června oslaví k47čka deset let své exis­tence.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz