k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

#150

28. 1. 2006 (před 14 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

" Ť?ť .(Někdy bych nej­ra­ději spálil celý svět, jindy chci ujet na kole a nikdy se ne­vrá­tit. Někdy jsem tolik od­hod­laný a při­pa­dám si, že se nemůžu vy­já­d­řit, ale jindy vše skončí u ne­do­ře­če­ného slova smě…)" Další kousky Mo­zaiky. Za­čněme tímto pros­tým sdě­le­ním. Napsal jsem (možná spíš vytrhl ze sebe) další dvě kousky Mo­zaiky. Za­čněme pro ně­které možná po­ně­kud ne­stra­vi­tel­nější Něhou. Přece jen „Cus­toms“ je přes 95%. No nic, ale když si to pro­čí­tám, skoro pláču. Tak třeba tohle:
Zaťal zuby a zabral do pedálů. Ale on, za­tra­cený hy­per­tro­fo­vaný blázen, ší­le­nec s dy­na­mem místo srdce, kusem kovu místo orgánu, rve osud přes zuby, šrou­buje jako za­tra­cená mašina fab­riky na dráty, stává se za­tvr­ze­lým idi­o­tem, sám si transplan­tuje své neděje, řekne „ne“, i když myslí „ano“. Je to blázen a ani ta nej­rych­lejší jízda kam­koli nic ne­změní.

Jsem to skoro já, nebo spíš bych takový chtěl i ne­chtěl být, prostě něco mezi. Jó, stát se tím mon­strem. Ale po­po­je­dem. Pak je tu další stří­pek na­zvaný Spánek & ne­spá­nek. Vy­po­vídá o kri­tické ma­ni­o­de­pre­si­vitě, která se na­chází na vr­cholu si­nu­so­idy.

Možná, že zby­tečně moc kecám o pi­to­mos­tech. Možná. Ale to je celkem jedno. Za­kon­čil bych to takto: „Někdy je dobré se dobře vyspat jindy dobře vysrat.“ Asi tak + nashle příště + kýbl hor­kých po­libků.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz